Paul Ariste: Porovnání verzí

Po absolvování obecní školy v [[Tõikvere]] a odešel na studia nejprve na [[Tallinn]]ské chlapecké humanitní gymnázium ({{cizojazyčně|et|''Tallinna Poeglaste Humanitaargümnaasium''}}), a poté studoval 1925–1929 [[Estonština|estonskou]] [[Filologie|filologii]] a [[Germanistika|germanistiku]] na [[Univerzita v Tartu|Tarbatské univerzitě]], kde následně roku 1931 získal magisterský titul. Během studií pracoval v letech 1925–27 v Archivní knihovně Estonského národního muzea ({{cizojazyčně|et|''Eesti Rahva Muuseumi Arhiivraamatukogu''}}) a v letech 1927–31 v Estonském folklórním archivu ({{cizojazyčně|et|''Eesti Rahvaluule Arhiiv''}}).<ref name="eblt" /><ref name="virumaa" />

 

 

Když na podzim 1944 obnovila Tarbatská univerzita svou činnost, přerušenou válečnými událostmi, bylo Paulu Aristovi svěřeno vedení Katedry ugrofinských jazyků, protože byl jediným odborníkem z oboru, který z Tartu neuprchl před postupujícími sověty. V květnu 1945 však byl [[Sovětský svaz|sovětskými]] okupačními úřady a obviněn z [[Nacionalismus|nacionalistické]] a [[Sovět|protisovětské činnosti]]. Ve vazbě se pokusil o sebevraždu, aby unikl krutému mučení, kterému byl vystaven, a aby zastavil případnou perzekuci své manželky a dětí. Po roce věznění byl nakonec díky úsilí přátel a příznivců osvobozen a propuštěn a mohl se navrátit k vědecké činnosti a převzít znovu vedení katedry.<ref>http://www.suri.ee/hs/ago.html</ref><ref name="maakaart" />