Mozková plena: Porovnání verzí

'''Mozkové pleny''' ([[řečtina|řec]]. [[Jednotné číslo|jedn. č.]]. ''meninx'' a [[množné číslo|množ. č.]] ''meninges'') či také '''mozkové obaly''' nebo '''blány''' jsou tenké [[vazivo]]vé vrstvy, které obalují [[mozek]] a [[mícha|míchu]].<ref name="butler" /> U různých skupin [[obratlovci|obratlovců]] vzniká různý počet mozkových plen. Obecně však všechny slouží k ochraně citlivých nervových struktur uvnitř, a proto k jejich rozvoji dochází především u suchozemských skupin obratlovců.

U ryb se vyskytuje pouze jedna vazivová vrstva, tzv. „[[primitivní meninx]]“ (''ectomeninx''<ref name="rocek">{{citace elektronické monografie| url=http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie18def.pdf| titul= Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava| příjmení=Roček|jméno=Zbyněk| vydavatel=Geologický ústav AV ČR}}</ref>). U [[obojživelníci|obojživelníků]] a [[plazi|plazů]] se vyskytují již pleny dvě, vnější [[dura mater]] a vnitřní tenký [[sekundární meninx]]<ref name="butler" /> (též ''leptomeninx''<ref name="rocek" />). U [[savci|savců]]<ref name="rocek" /> (a podle některých zdrojů také u [[ptáci|ptáků]]<ref name="butler" />) se vyskytují dokonce tři pleny: uvnitř je tzv. [[pia mater]] (omozečnice, ale doslova „něžná matka“), uprostřed je [[pavučnice|arachnoidea]] (pavučnice) a vně je opět [[tvrdá plena mozková|dura mater]] (tvrdá plena, doslova „tvrdá matka“). Názvy obsahující v sobě slovo „matka“ pocházejí z antického přesvědčení, že mozkové pleny jsou základem pro všechny ostatní membrány v těle.<ref name="butler">{{citace monografie| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation| jméno=Ann B. | příjmení= Butler | jméno2= William | příjmení2= Hodos| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2005 |Počet stran= 715}}</ref> Co se týče funkcí, dost napoví skutečnost, že pavučnice není prakticky prokrvena, zatímco omozečnice je plná drobných vlásečnic a přiléhá těsně k mozku a míše a vyživuje je.<ref name="rocek" />