Endosperm: Porovnání verzí

'''Endosperm''' neboli '''vnitřní živné pletivo''' je vnitřní část [[semeno|semene]] většiny [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin, která se rozvíjí po [[oplození]] [[vajíčko|vajíčka]]. Obklopuje [[embryo]] a vyživuje ho především [[Sacharidy|sacharid]]em [[škrob]]em, méně už [[rostlinný olej|rostlinným olejem]] a [[Bílkovina|proteiny]]. Kromě endospermu se na výživě podílí i [[perisperm]], který leží ve vnější části semene.

Endosperm vzniká při tzv. dvojitém [[oplození]], které je pro [[krytosemenné]] rostliny typické. Jedna ze [[spermatická buňka|spermatických buněk]] splývá s [[diploid]]ním centrálním [[buněčné jádro|jádrem]] zralého [[zárodečný vak|zárodečného vaku]], čímž vzniká (nejčastěji [[triploid]]ní) buňka živného pletiva. Někdy je však živné pletivo [[diploid]]ní (u [[pupalka|pupalek]]) nebo [[polyploid]]ní (např. u [[řebčík]]u).<ref name="slavikova">{{citace monografie| příjmení=Slavíková | jméno=Zdeňka| titul=Morfologie rostlin| vydavatel=Karolinum, UK| místo=Praha| rok=2002}}</ref>

Zpočátku bývá endosperm kapalný a sladký (například „mléko“ v [[kukuřice setá|kukuřicích]]), ale jak [[semeno]] zraje, endosperm tuhne a jednodušší [[Sacharidy|cukry]] se mění na [[škrob]]. Někdy však se zráním endosperm zaniká nebo zakrňuje ([[fazol obecný]]) a vyživovací funkci přejímají zdužnatělé [[děložní lístky]].{{Doplňte zdroj}} Endosperm je zcela redukován u [[vstavačovité|vstavačovitých]] a [[kotvicovité|kotvicovitých]] rostlin, kde funkci přebírají [[haustorium (rostliny)|haustoria]].<ref name="slavikova" />

Podle způsobu dělení oplozeného jádra zralého zárodečného vaku (primární endospermové buňky) je možné rozlišit tři typy endospermu:<ref name="slavikova" />