Tasemnice bezbranná: Porovnání verzí

'''Tasemnice bezbranná''' (''Taenia saginata'', 1782) je kosmopolitně rozšířený [[helmint]] z čeledi [[Taeniidae]]. [[Definitivní hostitel|Definitivním hostitelem]] je člověk, [[mezihostitel]]em [[Tur domácí|skot]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jurášek | jméno = V. | příjmení2 = Dubinský | jméno2 = P | rok = 1993 | titul = Veterinárna parazitológia | vydavatel = Príroda | místo = Bratislava | počet stran = 382 | isbn = 80-07-00603-6}}</ref> Dospělí jedinci se lokalizují v [[tenké střevo|tenkém střevě]] člověka, kde se živí tráveninou.<ref name="faust">{{Citace monografie |příjmení=Faust |jméno=E. C |příjmení2= |jméno2= |rok=1949 |titul=Human Helminthology |vydavatel=Lea&Febiger |místo=Philadelphia |počet stran=744 |isbn= }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Volf | jméno = P. | příjmení2 = Horák | jméno2 = P | spoluautoři = | titul = Paraziti a jejich biologie | vydavatel = Triton | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 318 | isbn = 978-80-7387-008-9}}</ref> Člověk se nakazí pozřením nedostatečně tepelně upraveného [[hovězí]]ho masa s [[boubel]]emi. Jedná se o [[zoonóza|zoonózu]]. Hlavním [[prevence|preventivním opatřením]] před nákazou člověka je krom tepelné úpravy masa také [[Veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa|veterinární prohlídka]] poráženého skotu, při které se nařezávají [[sval]]y na predilekčních místech ([[žvýkací sval]], sval [[jazyk]]a) a sleduje se přítomnost boubelů. [[Lék]]em volby proti ''T. saginata'' je [[praziquantel]].

[[Soubor:Taenia saginataD.JPG| thumb | left | Proglotid (článek) tasemnice bezbranné]]Tělo tasemnice se skládá ze skolexu (hlavičky) a vlastního těla tvořeného přibližně 1000–2000 proglotid (články). Na skolexu jsou čtyři přísavky a oproti ''[[Taenia solium]]'' zde chybí rostellum s háčky. Dosahuje délky nejčastěji 3–5 metrů, maximálně 12 metrů.<ref name="pawlowski">{{cite journal |author=Pawlowski Z, Schultz MG |title=Taeniasis and cysticercosis (Taenia saginata) |journal=Adv. Parasitol. |volume=10 |issue= |pages=269–343 |year=1972 |pmid=4559145 |doi= |url=}}</ref> Jeden článek (proglotid) je 0,5 &nbsp;cm široký a 1-2 1–2&nbsp;cm dlouhý. Proglotidy procházejí určitým vývojem, přičemž proglotidy lokalizované blíže skolexu jsou nezralé, naopak na konci těla tasemnice jsou již články plně zralé s vajíčky. Každý článek je představuje samostatnou reprodukční jednotku, jež obsahuje samčí a samičí pohlavní orgány ([[hermafrodit]]é). Zralý článek obsahuje asi 50000 - 80000 vajíček. [[Děloha]] ''T. saginata'' se rozštěpuje do 12 až 32 větví, což je jeden z hlavních diagnostických znaků pro odlišení od ''T. solium''. Podobně jako u ostatních tasemnic, ''T. saginata'' nemá vyvinuté [[střevo]] ani [[ústa]], chybí tedy klasická [[trávicí soustava]]. Potravu přijímá povrchem těla přes [[tegument]]. Vajíčko měří 20–50 &nbsp;µm a obsahuje larvu zvanou onkosféra. Vajíčka všech zástupců rodu ''Taenia'' jsou morfologicky neodlišitelná. Larvální stádium, které se nachází v [[kosterní sval|kosterní svalovině]]ovině mezihostitele se označuje jako '''cysticerkus''', nebo také '''boubel''' či '''uher'''. Morfologicky se jedná o oválný, měchýřkovitý útvar, transparentní až mléčné barvy, o velikosti 5–10 &nbsp;mm, vyplněný čirou tekutinou a obsahujicí jeden skolex.<ref name="OIE">{{Citace monografie | autor = Flisser, A., Correa, D., Avilla, G., Marvilla P. | titul = Biology of Taenia solium, Taenia saginata and Taenia saginata asiatica | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2005 | počet stran = | url = http://www.oie.int/doc/ged/d11245.pdf}}</ref> Po určitém období cysticerkus odumírá, vazivovatí a kalcifikuje.

[[Soubor:Taenia saginata LifeCycle.gif|thumb|Vývojový cyklus ''Taenia saginata'']]Dospělé tasemnice žijí v [[tenké střevo|tenkém střevě]] člověka. Zralé články s oplodněnými vajíčky se postupně oddělují od těla tasemnice a odcházejí samovolně nebo s [[faeces]] do vnějšího prostředí. Vajíčka se uvolňují z [[děloha|dělohy]] článku již ve střevě nebo až ve vnějším prostředí z uschlého článku. Mezihostitel (skot) se nakazí pozřením vajíček nebo celých článků. V [[duodenum|duodenu]] mezihostitele se larva uvolní z obalu vajíčka a penetruje stěnou střevní do [[Oběhová soustava|krevního oběhu]] (případně lymfatického), kterým jsou onkosféry rozneseny do všech orgánů, především do [[sval]]oviny. Ve svalové tkáni se z ní zhruba za 10 týdnů vyvine [[boubel]] (''cysticercus bovis''). ''Cysticercus'' je složen z jednoho skolexu invaginovaného do měchýřku. Definitivní hostitel (člověk) se nakazí pozřením tepelně neupraveného hovězího masa (např. [[tatarský biftek]], krvavý [[steak]]) s boubelemi.<ref name="OIE" /><ref name="hoberg_02"/> Ve střevě definitivního hostitele se skolex přichytí a vyvine se v dospělého jedince. Dospělá tasemnice může bez použití léčby žít ve střevě člověka řadu let, pravděpodobně až 20 – 25 let.<ref name="hoberg_02"/>

Tasemnice bezbranná patří do významného rodu '''''[[Taenia]]''''', jež zahrnuje ještě další dvě tasemnice parazitujicí u člověka a to je ''[[Taenia asiatica|T. asiatica]]'' a ''[[Taenia solium|T. solium]]''. Dle posledních poznatků je ''T. saginata'' velmi blízká s druhem ''T. asiatica'', který se vyskytuje v jihovýchodní [[Asie|Asii]]. Původně se řadila ''T. asiatica'' jako poddrudh ''T. saginata'', dnes se již považuje za samostatný sesterský druh.<ref name="itohoberg_02">{{cite journal |author=ItoHoberg A,EP Nakao|title=Taenia Mtapeworms: their biology, Wandraevolution Tand socioeconomic significance |titlejournal=Human TaeniasisMicrobes and cysticercosisInfection in/ AsiaInstitut |journal=LancetPasteur |volume=3624 |issue=93998 |pages=1918–20859–66 |year=20032002 |month= |pmid=1466775112270733 |doi=10.1016/S0140-6736(03)14965-3 |url=}}</ref><ref name="hoberg_02ito">{{cite journal |author=HobergIto EPA, |title=TaeniaNakao tapeworms: their biologyM, evolutionWandra and socioeconomic significanceT |journaltitle=MicrobesHuman Taeniasis and Infectioncysticercosis /in InstitutAsia Pasteur|journal=Lancet |volume=4362 |issue=89399 |pages=859–661918–20 |year=20022003 |month= |pmid=1227073314667751 |doi=10.1016/S0140-6736(03)14965-3 |url=}}</ref> Zatímco ''T. saginata'' se vyskytuje po celém světě a její vývový cyklus je vázán na [[přežvýkavci|přežvýkavé sudokopytníky]], ''T. asiatica'' lze najít pouze v jižní a východní části Asie a mezihostitelem tohoto druhu je [[prase domácí]] či [[prase divoké|divoké]], ale i další zvířecí druhy.<ref name="ito"/> Relativně více fylogeneticky vzdálená je [[tasemnice dlouhočlenná]], jejíž mezihostitelem je opět prase. ''T. solium'' je však považována za nejnebezpečnější tasemnici pro člověka vůbec právě kvůli tomu, že způsobuje [[neurocysticerkóza|neurocysticerkózu]] člověka.<ref name="hoberg_02"/>

Infekce tasemnicí bezbrannou probíhá nejčastěji bez příznaků nebo se může projevit bolestmi břicha, nevolností, slabostí, hubnutím, [[průjem|průjmem]], [[zácpa|zácpou]] či svěděním [[anus|anu]].<ref name="pawlowski" /><ref name="hoberg_02"/> Vzhledem k faktu, že tasemnice bezbranná nezpůsobuje [[cysticerkóza|cysticerkózu]] jako je tomu u příbuzné [[tasemnice dlouhočlenná|tasemnice dlouhočlenné]], ani se se nepřenáší mezi lidmi, nemá žádný významný vliv na veřejné zdraví.<ref name="hoberg_02"/>

Tasemnice bezbranná se vyskytuje po celém světě. Nejvyšší [[prevalence]] je v rozvojových zemích. Mezi oblasti s nejvyšší prevalencí u lidí patří oblasti [[Střední Afrika|Centrální]] a [[Východní Afrika|Východní Afriky]], země jako je [[Etiopie]], [[Zaire|Zair]] a [[Keňa]]. Hyperendemická oblast je také v [[Kavkaz (region)|Kavkazském regionu]] a státech bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ve Střední Asii. Z Evropských států je taenióza nejvíce rozšířená v oblastech kolem Středozemního moře. Například v některých částech [[Srbsko|Srbska]] ([[Montenegro]]) byla hlášena až 65% prevalenece u dětí.<ref name="OIE_epidemi">{{Citace monografie | autor = Murrell, K. D | titul = Epidemiology of Taeniosis and Cysticercosis | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2005 | počet stran = | url = http://www.oie.int/doc/ged/d11245.pdf}}</ref>

Na území ČR se výskyt taeniózy lidí i cysticerkózy skotu zhruba od 70. let 20. století stále snižuje. Zatímco v letech 1976-1985 záchyt uhřivosti v ČR nepřesahoval 2%, v roce 2000 celorepublikový průměr uhřivosti skotu nebyl vyšší než 0,2%. Za období 1983-1988 bylo v ČR nakaženo tasemnicí bezbrannou celkem 2 360 lidí, v letech 1992-1994 to bylo jen 315 případů.<ref name="dvorakova">{{Citace periodika

Na počátku vlastní diagnostiky se vychází z [[anamnéza|anamenstických údajů]] pacienta: např. nález článků ve [[stolice|stolici]], nevolnost, průjem, pacient si je vědom konzumace tatarského bifteku, krvavého steaku atd. Mezi základní diagnostické metody patří výtěr z [[konečník]]u a [[koprologie|koprologické metody]], při nichž se detekuje přítomnost vajíček. Vajíčka tasemnice bezbranné, ''T. solium'' a ''T. asiatica'' jsou morfologicky neodlišitelná. V případě pozitivního nálezu vajíček ''Taenia'' spp. je nutno přistoupit k dalším metodám. Přesná druhová diagnostika taeniózy je nezbytná z důvodu vysoké nebezpečnosti ''T. solium'' (riziko neurocysticerkózy). V případě, že je k dispozici zralý proglotid uvolněný z pacienta, je možno rozlišit ''T. saginata'' a ''T. solium'' na základě počtu větví dělohy. V mnohých případech lze s jistotou určit o jaký druh se jedná. V případě, že počet větví se pohybuje mezi 11-16, je doporučováno potvrzení druhu tasemnice [[molekulární biologie|molekulárními]] ([[PCR]], nebo [[RFLP|PCR-RFLP]]) nebo enzymatickými metodami. Pro [[izolace DNA|izolaci DNA]] a následnou PCR metodu lze použít vzorek trusu, proglotid či vajíčka. Mezi další používané metody patří [[Westernblot]] a [[ELISA]]. ELISA existuje ve třech typech: detekce [[antigen]]u ze [[sérum|séra]], detekce specifických [[protilátka|protilátek]] ze séra a detekce koproantigenu ze stolice.<ref name="OIE_diagnosis">{{Citace monografie | autor = Dorny, P., Brandt, J., Geerts, S | titul = Detection and diagnosis | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2005 | počet stran = | url = http://www.oie.int/doc/ged/d11245.pdf}}</ref>

Bovinní cysticerkóza se diagnostikuje nejčastěji až postmortálně na játkách při veterinární prohlídce masa (Viz Kapitola Prevence). Při epidemiologickém screeningu u živých zvířat se používá ELISA. Podobně jako u lidí lze detekovat antigen či protilátky ze séra. Přestože se uvádí citlivost ELISA metod až 10 × vyšší než při prohlídce na jatkách, senzitivita testu je nízká u slabých infekcí. Například sensitivita antigen-ELISA je až 100% při 50 a více cysticercích v jatečném těle. Při nižším počtu cysticerků je však nižší než 50%. Proto ELISA hraje větší roli spíš na úrovni chovů než při individuální diagnostice.<ref name="OIE_diagnosis" />

Lékem volby proti tasemnici bezbranné je [[praziquantel]], dále se používá [[niklosamid]].<ref name="emdicine">http://emedicine.medscape.com/article/786292-treatment</ref> Přestože dle jedné studie může být i [[albendazol]] účinný při podání 400 &nbsp;mg po dobu 3 dnů<ref name="pmid1780999">{{cite journal |author=de Kaminsky RG |title=Albendazole treatment in human taeniasis |journal=Trans. R. Soc. Trop. Med. Hyg. |volume=85 |issue=5 |pages=648–50 |year=1991 |pmid=1780999 |doi= |url=}}</ref>, je doporučován spíše k terapii [[neurocysticerkóza|neurocysticerkózy]].<ref name="emdicine" /> [[Světová zdravotnická organizace]], jakož i další medicínská literatura, doporučují nejčastěji jednorázové podání praziquantelu v dávce 5-10 5–10&nbsp;mg/kg.<ref name="who">http://whqlibdoc.who.int/publications/2006/9241547103_eng.pdf</ref><ref name="CDC">{{Citace elektronické monografie | titul = Taeniasis | url = http://www.cdc.gov/parasites/taeniasis/health_professionals/index.html#tx | datum přístupu = 2013-06-14 }}</ref> Pro potvrzení úspěšnosti léčby je nutné provést kontrolní vyšetření stolice po 1-3 měsících od aplikace.<ref name="CDC" />

[[Soubor:Dissected pig heart.jpg|thumb|Nařezání [[srdce]] a posouzení vzhledu svaloviny [[myokard]]u patří k nedílné součásti [[Veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa|veterinární prohlídky]] na [[jatky|jatkách]] s cílem zjistit přítomnost [[cysticerkus|cysticerků]] (na obrázku srdce prasete bez [[patologie|patologických]] změn).]]Preventivní opatření před infekcí ''T. saginata'' u lidí spočívá především na [[veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa|veterinární prohlídce poráženého skotu]], tepelné upravě hovězího masa či jeho mražením. Chovaný skot lze chránit před infekcí vajíčky tasemnice především důsledným čištěním odpadních vod a zamezením kontaminace pastvin, prostorů chovu a krmiv pro skot lidskými fekáliemi.<ref name="OIE_prevention">{{Citace monografie | autor = Kyrsgaard N. C., Murrell, K. D | titul = Prevention of Taeniasis and Cysticercosis | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2005 | počet stran = | url = http://www.oie.int/doc/ged/d11245.pdf}}</ref> Vakcína pro skot je ve vývoji.<ref name="pmid17274847">{{cite journal |author=Lightowlers MW |title=Cestode vaccines: origins, current status and future prospects |journal=Parasitology |volume=133 Suppl |issue= |pages=S27–42 |year=2006 |pmid=17274847 |doi=10.1017/S003118200600179X |url=}}</ref>

Prohlídka jatečného skotu a masa v souvislosti s výskytem uhřivosti má relativně dlouhou historii. Již ze [[středověk]]u jsou známé [[hygiena|hygienické kodexy]] měst, kterými byl zakázán prodej uhřivého masa. [[Legislativa|Legislativně]] řešená prohlídka masa s ohledem na diagnostiku cysticerkózy skotu je známá např. v [[Německo|Německu]] od roku 1903.<ref name="dvorakova" /> V současnosti se vyšetřování skotu na jatkách ve státech [[Evropská unie|Evropské unie]] řídí dle Směrnice Rady 64/433/EEC o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství, pozměněnou pozdější směrnicí 95/23/EC z 22. čevna 1995.<ref name='64/433/EEC'>{{Citace elektronické monografie | titul = Směrnice 64/433/EEC | url = http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31964L0433:CS:HTML | datum přístupu = 2013-06-28 }}</ref><ref name='95/23/EC'>{{Citace elektronické monografie | titul = Směrnice 95/23/EC | url = http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:03:18:31995L0023:CS:PDF | datum přístupu = 2013-06-28 }}</ref> S ohledem na cysticerkózu skotu je povinnost vyšetřit každý kus poráženého skotu starší 6 týdnů. Prohlídka mimo jiné zahrnuje naříznutí a vizuální posouzení vzhledu [[sval]]oviny [[jazyk]]a, [[jícen|jícnu]], [[žvýkací sval|hlubokých a povrchových žvýkacích svalů]], [[bránice]], [[srdce]] a [[osrdečník]]u.<ref name='64/433/EEC'/><ref>{{Citace webu | titul = VETERINÁRNÍ PROHLÍDKA SKOTU – BĚŽNÁ PROHLÍDKA | url = http://cit.vfu.cz/ivbp/inovovana-vyuka/predmet/prohlidka-jatecnych-zvirat-a-masa/prohlidka-jatecnich-zvirat-a-masa1/bezna-prohlidka-skotu | datum přístupu = 2013-06-28 }}</ref> Právě tyto orgány jsou predilekční místa výskytu cysticerků ''T. saginata'' u skotu.<ref name="OIE_prevention" /> Přesto je citlivost této metody některými autory odhadována jen na 10 - 50%.<ref name="eichen">{{cite journal |author=Eichenberger RM, Stephan R, Deplazes P|title=Increased sensitivity for the diagnosis of Taenia saginata cysticercus infection by additional heart examination compared to the EU-approved routine meat inspection | journal=Food Control |volume=22 |issue= |pages=989-992 |year=2011 |pmid= |doi=doi:10.1016/j.foodcont.2010.11.033 |url=}}</ref> Zejména při slabých infekcích proto může být cysticerkóza při veterinární prohlídce přehlídnuta. Dle nedávné studie, 6 přídatných řezů srdcem může citlivost vyšetření na jatkách zvýšit až dvojnásobně.<ref name="eichen" />

V případě nálezu boubelí během veterinární prohlídky na jednom z predilekčních míst musí veterinář provést tzv. diagnostické řezy (naplátkování velkých svalových celků – [[plec]]e, [[kýta|kýty]], [[kotleta|kotlety]]/[[roštěnec|roštěnce]], [[krkovice]]/vysokého roštěnce. V případě slabé infekce (do 20 cysticerků v celém jatečném těle) jsou z lidské spotřeby vyloučeny napadené části (např. srdce, jazyk) a zbylé tkáně lze využít ke spotřebě po úpravě chladem.<ref name="prohlidka" /> Úprava chladem představuje mražení veškerého masa po dobu minimálně 10 dní a při teplotě -20°C.<ref name="OIE_prevention" /> Při silnější infekci (nad 20 cysticerků) je celé jatečné tělo [[konfiskace|konfiskováno]].<ref name="prohlidka">{{Citace webu | titul = Rozhodování o poživatelnosti | url = http://cit.vfu.cz/ivbp/inovovana-vyuka/predmet/prohlidka-jatecnych-zvirat-a-masa/prohlidka-jatecnich-zvirat-a-masa1/rozhodovani-o-pozivatelnosti | datum přístupu = 2013-06-28 }}</ref>