Prokop Drtina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Život: Charta 77
Řádek 28:
 
== Život ==
=== Život do 2. světové války ===
Narodil se v rodině univerzitního profesora [[František Drtina|Františka Drtiny]]. Byl členem legendární Dvojky, pražského skautského oddílu. V letech 1919–1923 vystudoval [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnickou fakultu]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v Praze a poté nastoupil na místo úředníka [[Česká finanční prokuratura|České finanční prokuratury]]. Ve [[1920-1929|dvacátých letech]] byl činný ve studentském hnutí a v letech 1925–1928 působil jako předseda studentstva [[Národní strana práce (1925)|Národní strany práce]]. V letech 1926–1938 byl předsedou [[klub Přítomnost|klubu Přítomnost]] a od roku 1928 předsedou [[Česká strana národně sociální|národně socialistické strany]]. V roce 1929 místo úředníka České finanční prokuratury opustil a začal pracovat v [[Kancelář prezidenta republiky|Kanceláři presidenta republiky]]. V roce 1936 se stal osobním tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše.
 
Po okupaci v roce 1939 se stal členem odbojové organizace [[Politické ústředí]], [[26. prosinec|26. prosince]] [[1939]] ilegálně emigroval do zahraničí. Během války působil jako politický referent a spolupracovník prezidenta Edvarda Beneše a jako komentátor českého vysílání londýnského rozhlasu. Aby neriskoval perzekuci svých blízkých na území nacistické říše, používal pseudonym Pavel Svatý. V letech 1944–1945 byl členem československé vládní delegace pro osvobozené území a v říjnu 1944 s ní působil na území Slovenska obsazeném povstalci.
 
=== Život po druhé světové válce ===
Po válce byl členem předsednictva [[Česká strana národně sociální|Československé strany národně socialistické]] a poslancem [[Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé|Prozatímního Národního shromáždění]] a [[Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé|Ústavodárného Národního shromáždění]]. Od listopadu 1945 do února 1948 byl [[Seznam ministrů spravedlnosti Československa|ministrem spravedlnosti]]. V tomto období se snažil hájit nezávislost justice proti snahám komunistické strany ovládnout ji a upotřebit pro své revoluční cíle. Jeho snahy se v tomto směru střetávaly se smíšenými úspěchy, navíc i on sám se snažil justici občas využít pro stranické cíle (byť v rozsahu mnohem omezenějším){{Doplňte zdroj}}. Dosti kontroverzně jsou vnímány jeho radikální postoje ve věcech vyrovnání se s „okupanty, zrádci a kolaboranty“. Je mu přisuzována spoluzodpovědnost za tzv. [[divoký odsun]], přehmaty a zneužívání [[retribuční soudnictví|retribučních soudů]] a zejména za praxi zneužívání tzv. [[Zákon o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků|amnestijního zákona]] k vyvinění pachatelů i těch nejbrutálních zločinů.{{Doplňte zdroj}}
 
V roce [[1947]] byl jedním ze tří ministrů (vedle [[Petr Zenkl|Petra Zenkla]] a [[Jan Masaryk|Jana Masaryka]]), kterým byly poštou doručeny krabičky s výbušninou. Prokop Drtina jako ministr spravedlnosti požadoval vyšetření celého případu. Komunistická policie nebyla schopna nic vyšetřit (údajně se ani nepokusila sejmout otisky prstů z krabiček), zatímco státní zastupitelství v [[Olomouc]]i zjistilo, že za případem stojí představitelé [[komunistická strana|komunistické strany]]. Tento případ je známý jako [[Krčmaňská aféra]] a souvisí s pozdějšími [[únor 1948|únorovými událostmi]].
 
V období 1947–1948 důrazně hájil demokratické zřízení a principy právního státu proti nastupující komunistické totalitě{{Doplňte zdroj}} a [[20. únor|20. února]] [[1948]] spolu s ostatními demokratickými ministry podal demisi (viz [[únor 1948]]). Po komunistickém puči [[28. únor|28. února]] [[1948]] se pokusil o sebevraždu skokem z okna resp. balkonu (známé je komentování této události ministrem Janem Masarykem: "co ho to napadlo, z okna přeci skáčou jen služky"). S těžkými zraněními byl přepraven do [[nemocnice Na Bulovce]]. Od března 1948 byl ve vyšetřovací vazbě a v prosinci 1953 byl na základě vykonstruovaných obvinění odsouzen k 15 letům vězení.
Řádek 41 ⟶ 43:
 
== Odkazy ==
{{Wikicitáty}}
[[File:Prokop Drtina.png|thumb|podpis z roku 1947]]
=== Reference ===
<references />
Řádek 48:
=== Literatura ===
{{NK ČR|jk01023131}}
{{Wikicitáty}}
[[File:Prokop Drtina.png|thumb|podpis z roku 1947]]
* {{Citace periodika | příjmení = Kaplan | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kaplan | titul = Útěky do emigrace 1948. [2. část], Prokop Drtina | periodikum = Historický obzor | odkaz na periodikum = | rok = 1999 | měsíc = | ročník = 10 | číslo = 11/12 | strany = 273-275 | url = | issn = 1210-6097}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života | vydavatel = [[Mladá fronta]] | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 280 | isbn = 978-80-204-2307-8}}
Řádek 72 ⟶ 74:
[[Kategorie:Signatáři Charty 77]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka]]
[[Kategorie:Zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky]]
[[Kategorie:Narození 1900]]
[[Kategorie:Úmrtí 1980]]