Antibiotikum: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Doxycycline 100mg capsules.jpg|thumb|200px|Kapsle s [[doxycyklin]]em.]]
'''Antibiotikum''' (též '''antiinfektivum''') je [[lék]], který [[smrt|usmrcuje]] některé [[mikroorganismus|mikroorganismy]] nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín '''[[chemoterapie|chemoterapeutika]]'''), v současné době se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.<ref name="votava">{{citace monografie | titul = Lékařská mikrobiologie obecná | příjmení = Votava | jméno = Miroslav | vydavatel = Neptun | rok = 2001 | místo = Brno | isbn = 80-902896-2-2 | strany = 247}}</ref>
V současnosti je známo přes 6000<ref name="dcu">[http://www.dcu.ie/~oshead/BE401/brewing/lecture4.pdf Industrial Bioprocessing: Antibiotics]</ref> látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich<ref name="dcu" /> našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti [[bakterie|bakteriím]], některá jsou však účinná také proti [[houby|houbám]] a [[Parazitismus|parazit]]ickým [[prvoci|prvokům]]. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, většinou však mají [[Molární hmotnost|molekulovou hmotnost]] menší než 2000 [[Atomová hmotnostní konstanta|Da]].
Řádek 6:
== Historie ==
[[Soubor:Alexander-fleming.jpg|thumb|[[Alexander Fleming]], objevitel [[penicilin]]u]]
Objev antibiotik spolu s [[Anestezie|anestézií]] a aplikací hygienických praktik u lékařů (např. mytí rukou a použití [[Sterilizace zdravotnického materiálu a nástrojů|sterilizovaných]] nástrojů) je jeden z nejdůležitějších objevů v současné medicíně. Dnes banální zranění, jako je škrábnutí, s sebou dříve nesla riziko infekce a smrti.
Již 2500 let př. n. l. používali v [[Čína|Číně]] k léčbě infekcí obklady z [[plíseň|plesnivého]] [[Sojové mléko|sojového mléka]].<ref>[http://www.enotes.com/how-products-encyclopedia/antibiotic How Products Are Made: Antibiotics]</ref> Stopy antibiotik byly nalezeny také v kosterních pozůstatcích [[Starověký Egypt|starověkých Egypťanů]] a [[Núbie|Núbijců]].<ref>[http://findarticles.com/p/articles/mi_m1134/is_4_109/ai_62324477 Take Two Beers and Call Me in 1,600 Years - use of tetracycline by Nubians and Ancient Egyptians]</ref> První krůčky k vynálezu antibiotik pro západní medicínu a k pochopení, jak fungují, učinil [[Louis Pasteur]], který v roce [[1877]] zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou ''[[Bacillus anthracis|B. anthracis]]'' společně s kulturou [[saprofyt]]ických bakterií neonemocnělo [[antrax]]em. O deset let později německý vědec [[Rudolf Emmerich]] náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou ''[[Streptococcus erysipelatis]]'' neonemocní [[cholera|cholerou]] a o dva roky později [[Charles-Joseph Bouchard]] prokázal, že tutéž ochranu poskytuje ''[[Pseudomonas aeruginosa]]''. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána ''pyocyanáza''.<ref>[http://www.jbc.org/cgi/reprint/159/3/725.pdf Antibiotic substances produced by Pseudomonas aeruginosa]</ref> Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
Řádek 51:
== Třídění antibiotik ==
Protože antibiotika jsou heterogenní skupinou látek s různými účinky na bakterie, dělí se na několik tříd podle chemické struktury.<ref>
{| class="wikitable"
Řádek 186:
!colspan="4" | [[Pleuromutiliny|Diterpeny - pleuromutiliny]]
|-
|[[Tiamulin]] || || rowspan="2" | veterinární antibiotika proti [[
|-
|[[Valnemulin]] ||
Řádek 437:
== Rezistence na antibiotika ==
{{viz též|antibiotická rezistence}}
Některé bakterie mohou růst i v přítomnosti určitého množství antibiotika; tento jev se nazývá antibiotická rezistence. Může být primární, která je dána druhem bakterie a jejími vlastnostmi - například antibiotika, která narušují syntézu bakteriální buněčné stěny, jsou primárně neúčinná vůči [[Mykoplasma|mykoplasmám]], které buněčnou stěnu nemají. Sekundární, získaná rezistence je výsledkem přizpůsobení se daného patogenu k účinkům antibiotika. Je zřejmě jedním z vedlejších dopadů jejich chybného užívání a je podobná vzniku [[pesticidové rezistence]] u škodlivého [[hmyz]]u. Aby se [[Přírodní výběr|nevyselektovaly]] na základě [[evoluční teorie]] rezistentní kmeny, muselo by být zničeno téměř 100 % infikujících organismů. Přežije-li malá část populace bakterií léčbu a může-li se reprodukovat, průměrná citlivost nové populace na dané antibiotikum bude mnohem menší než u původní populace, protože nová populace vyrostla z nemnohých organismů, které vydržely původní antibiotickou léčbu.
Antibiotická rezistence se stala vážným problémem v [[Rozvojová země|rozvojových]] i [[Rozvinuté země|vyspělých]] zemích. V některých nemocnicích je míra antibiotikové rezistence mezi mikroorganismy natolik vysoká, že běžná antibiotika jsou pro léčbu infekcí prakticky nepoužitelná. To vede k častějšímu použití nových a dražších sloučenin, což vzápětí vede k dalšímu vzniku rezistence na tyto nové léky a k nekončící snaze vyvinout nová a odlišná antibiotika pro udržení předstihu před infekcemi.
Kupříkladu ''[[Staphylococcus aureus]]'', který byl úspěšně ničen penicilinem ještě ve 40. a 50. létech [[20. století]], je dnes z 90 % rezistentní na [[penicilin]].<ref name="votava" /> Pro účinnou léčbu tak zbyl jen úzký výběr léků, jako je např. [[vancomycin]]. Situaci zhoršuje fakt, že geny kódující antibiotickou rezistenci mohou být přenášeny mezi bakteriemi (např. [[konjugace (biologie)|konjugací]]). Konjugující bakterie, které vůbec nebyly vystaveny působení antibiotik, pak získávají rezistenci od těch, co ji mají. Problém antibiotické rezistence narůstá, pokud jsou antibiotika použita na léčbu viróz (na něž neúčinkují), a když jsou široce používána [[prevence|preventivně]] (např. v krmivech pro hospodářská zvířata). Těmito způsoby může rezistenci získat velké množství bakterií, z nichž následně vzniknou nové odolné generace.
== Odkazy ==
Řádek 457:
=== Externí odkazy ===
* [http://camelot.lfhk.cuni.cz/farmakol/cz/antib99.doc Lékařská fakulta v Hradci Králové: Antibiotika]
* [http://farmakologie.webzdarma.cz/farmacka4.ppt. Přehled antibiotik ve veterinární medicíně]
| |||