Genetický drift: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Random sampling genetic drift.gif|thumb|upright=1.8|Přiblížení příčin genetického driftu na příkladu vybírání kuliček ze skleničky - pokud animace nefunguje, otevřete si samostatný obrázek]]
[[Soubor:Random genetic drift chart.png|thumb|upright=1.7|V populacích vlivem náhody kolísají frekvence alel. Čím menší je populace, tím rychleji se statisticky alela zafixuje, čili dosáhne stoprocentní nebo nulové frekvence]]
'''Genetický drift''' (též '''genetický posun''') je [[evoluce|evoluční]] proces, při němž dochází k [[náhoda|náhodným]] posunům ve [[četnost|frekvenci]] jednotlivých [[alela|alel]] v [[populace|populaci]]. Posun ve frekvenci alel přitom nemá nic společného s vlastnostmi či projevy daného [[znak (genetika)|znaku]].<ref name="uvod">{{citace monografie| titul = Úvod do evoluční biologie | vydání =2| vydavatel= Academia| isbn = 978-80-200-1539-6| rok=2007 | jméno=Jaroslav| příjmení =Flegr| místo=Praha}}</ref>
Někdy je drift (jakožto „zvláštní druh selekce“) dáván do protikladu k tzv. [[přirozený výběr|přirozené (nenáhodné) selekci]],{{Doplňte zdroj}} která se odehrává na základě vlastností znaku.
Řádek 8:
Genetický drift působí na všechny alely ve všech konečně velkých populacích. U nekonečně velkých (tzv. [[panmiktická populace|panmiktických]]) by teoreticky drift nepůsobil a frekvence alel by pouze kolísala oběma směry, nicméně všechny populace mají v reálném světě konečnou velikost. Proto v přírodě zákonitě dochází k tomu, že frekvence určité alely daného genu dosáhne 100 % („[[fixace alely|zafixuje]]“ se) a ostatní alely v populaci vymizí.
Obecně lze předpokládat, že jeho účinek je nepřímo úměrný tzv. [[efektivní velikost populace|efektivní velikosti populace]] (N<sub>e</sub>). Jedná se o idealizovaný model populace, která se chová určitým předvídatelnějším způsobem, než reálné populace organismů na Zemi. Účinek driftu se zvyšuje tehdy:<ref name="uvod" />
* má-li populace malou velikost (nízký počet jedinců)
* není-li vyrovnaný [[poměr pohlaví|poměr samců a samic]] v populaci
Řádek 20:
== Spory o význam driftu ==
Spor o význam genetického driftu pro evoluci souvisí s představami a spory evolučních [[biolog]]ů o to, jaký je poměr selekčně neutrálních a selekčně významných [[mutace|mutací]]. V tomto ohledu lze rozlišit stoupence dvou skupin: tzv. (klasické) selekcionisty, kteří zastávají názor, že neutrálních mutací je velmi málo a vliv genetického driftu považují za minoritní (vyjma některých výjimečných okolností), a neutralisty (s orientací blízkou molekulární biologii), kteří naopak tvrdí, že neutrálních mutací je většina a že genetický drift má tedy majoritní vliv na evoluci.
== Odkazy ==
| |||