Kolejnice: Porovnání verzí

'''Kolejnice''' je jednou ze základních částí [[Železniční svršek|železničního svršku]]. Přenáší kolovou sílu a absorbuje podélné síly (rozjezdová a brzdová). Při [[Průjezd obloukem|průjezdu vozidla obloukem]] přenáší příčnou sílu, tzv. vodící. Zajišťuje hladký pohyb [[Kolejové vozidlo|železničního vozidla]]. Na elektrifikovaných tratích slouží jako vodič zpětného vedení. Tvoří [[Kolejový obvod|kolejové obvody]] pro [[železniční zabezpečovací zařízení]].

[[Soubor:Konka_kolejeKonka koleje.jpg|thumb|Kolej koněspřežky]]

První zmínka o kolejnicích je z 18. století. Objevily se na důlních drahách, byly jen dřevěné desky nebo dřevěné trámy. Vedení kol vozů bylo řešeno obvykle vodícím prknem na straně těchto trámů.

* S 49 - na našich regionálních tratích nejčetnější; S - z něm. Schiene (kolejnice); výška 149  mm; šířka paty 125  mm; šířka hlavy 70  mm; tloušťka stojiny 14  mm, poloměr zaoblení z hlavy do boku 13  mm, symetrická podle své osy; používá se od roku 1920

* R 65 - běžná na celostátních tratích; R - z rus. рельс (kolejnice); výška 180  mm; šířka paty 150  mm; šířka hlavy 72,8  mm; tloušťka stojiny 18  mm

* UIC 60 - na koridorech; nahrazuje R 65; UIC - z franc. Union Internationale des Chemins de Fer ([[Mezinárodní železniční unie]]); výška 172  mm; šířka paty 150  mm; šířka hlavy 72  mm; tloušťka stojiny 16,5  mm, 60  kg/bm

* T - na regionálních tratích; dnes již dožívají; T - těžký; výška 150  mm; šířka paty 128  mm; šířka hlavy 65,5  mm; tloušťka stojiny 15  mm; 50kg50 kg/bm

* A - na regionálních tratích; dnes již vzácně; 44kg44 kg/bm

* Xa - na regionálních tratích; dnes již vzácně; 36kg36 kg/bm

Na tramvajových tratích ve městech bývalého Československa se užívají například žlábkové kolejnice Kolejnice NT1 (a ve velkoplošných panelech blokové žlábkové kolejnice B1) z [[Třinecké železárny|Třineckých železáren]], žlábkové kolejnice polského typu 180S nebo ruského TV60 a v některých městech se však na úsecích nepojížděných silničními vozidly používají i bezžlábkové železniční kolejnice. Kolejnice NT1 má poloměr zaoblení z hlavy do boku 6 &nbsp;mm. Od poloviny 20. do poloviny 60. let se v Praze na zvýšených tramvajových pásech běžně používaly bezžlábkové kolejnice NP5 a na silničních přejezdech žlábková varianta NP3.<ref name="s49pt">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2010031701 ''Kolejový svršek tvořený kolejnicí S49''], web Pražské tramvaje, verze k 20. 3. 2010, autoři neuvedeni</ref> Bezžlábkové kolejnice nejsou vůbec použity v Plzni a Olomouci, do Prahy začaly být vraceny roku 2010. V Mostě a Liberci jsou na některých úsecích použity kolejnice S 49 v kombinaci s profilem tramvajových kol VM. V Brně se používají speciální profily kol i kolejnic, které jsou podobnější železničním. Ostravská tramvajová síť má profily takřka shodné se železničními, používají se zde také kola s výrazně širšími okolky než v ostatních městech.<ref name="s49pt" />

Délka kolejnice se vyvíjela. Lité kolejnice mívaly délku kolem 1 m. Válcované kolejnice bylo možno vyrábět delší tak, jak se vyvíjely technologické postupy. Běžná délka kolejnice pro použití na železnici dosáhla postupně hodnoty 25 m. Pro vyrovnání rozdílných délek kolejnicových pásů v oblouku se používají zkrácené délky po 50 &nbsp;mm až do 24,80 m. V současné době se válcují i kolejnicové pásy o délce až 120 m<ref>http://www.albernet.at/made_in_austria/va_stahl_schienen.htm</ref>, které nacházejí použití především na vysokorychlostních tratích.