Jan Jiří IV. Saský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobné úpravy
formální úprava
Řádek 40:
|}}
[[Soubor:JohannGeorgIV.jpg|thumb|Jan Jiří IV. Saský]]
'''Jan Jiří IV. Saský''' ([[18. říjen|18. října]] [[1668]], [[Drážďany]] – [[27. duben|27. dubna]] [[1694]] tamtéž) byl příslušníkempříslušník [[Albertinci|albertinské linie]] [[Wettinové|dynastie Wettinů]], od roku [[1691]] do své smrti [[Seznam saských panovníků|saský kurfiřt]].
 
== Biografie ==
=== Původ, mládí ===
Jan JiříNarodil se narodil jako starší ze dvou synů kurfiřta [[Jan Jiří III. Saský|Jana Jiřího III. Saského]] (1647–1691) a jeho manželky, [[dánské království|dánské princezny]] [[Anna Žofie Dánská|Anny Žofie]] (1647–1717), dcery [[seznam dánských králů|dánského krále]] [[Frederik III. Dánský|Frederika III.]] Nadanému kurprinci se dostalo pečlivé výchovy a důkladného vzdělání a byl záhy zapojován do vládních záležitostí. Jeho "kavalírská cesta" vedla přes [[Anglie|Anglii]] do [[Francie]] a [[Nizozemí]], později také do [[Itálie]]. Na rozdíl od svého mladšího bratra byl nepevného zdraví – trpěl žaludečními potížemi i problémy s močovým měchýřem. Své vojenské schopnosti prokázal v poli při účasti ve [[Devítiletá válka|válce o falcké dědictví]], kde bojoval na straně [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře]].
 
=== Saský kurfiřt ===
Na trůn saského kurfiřství nastoupil Jan Jiří v třiadvaceti letech po smrti svého otce ([[12. září]] roku [[1691]]). Jeho politickým rádcem byl [[Hans Adam von Schöning]], jenž hledal politické sblížení se sousedním [[Braniborské markrabství|Braniborskem]]. Stavěl se rovněž proti prorakouské politice Saska a když císař [[Leopold I.]] ignoroval saské požadavky o subvence za účast ve válce, stáhl Jan Jiří IV. své jednotky od [[Rýn]]a zpět. V důsledku toho byl Schöning na příkaz Leopolda I. roku 1692 při léčebném pobytu v [[Teplice|Teplicích]] zadržen. Hněv Jana Jiřího nad tímto krokem do jisté míry zmírnila jeho metresa, Magdalena Sibylla von Neditschütz, a kurfiřt své spojenectví s Rakouskem obnovil, když i jednání o osvobození Schöninga bylo na dobré cestě. V čele 12 000 mužů vytáhl poté, co byl zničen [[Heidelberg]], osobně na Rýn.
 
V rámci vnitřní politiky mladý kurfiřt usiloval o omezení moci [[šlechta|šlechty]] a o posílení svého vlivu na záležitosti země a pokračoval v hospodářské konsolidaci, již započal jeho otec. Roku [[1692]] založil v [[Lipsko|Lipsku]] [[kadet]]ní školu.