Zemské volby v Čechách březen 1867: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
článek založen |
upřesněno |
||
Řádek 1:
'''Zemské volby v Čechách v březnu 1867''' byly volby konané v [[České království|Českém království]] [[20. březen|20.]]
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
| vydavatel = Svoboda
Řádek 24:
Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již [[únorová ústava]] roku 1861. Voleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: [[kurie (volby)|kurie]] venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem ([[volební cenzus]]). Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři [[kurie (volby)|kurie]] (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo pět nevolených [[Virilista|virilistů]], kteří mandát nabývali z titulu své funkce. Celkem tak měl sněm 241 poslanců.<ref>Volební řád do zemského sněmu dle únorové ústavy z roku 1861, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1861&page=260&size=25</ref>
Zatímco v kurii měst a venkovských obcí (volby konány [[20. březen|20.]] a [[22. březen|22. března]]) nebylo možné očekávat větší volební přesuny, protože v etnicky českých obvodech měli čeští státoprávní kandidáti silné postavení, rozhodující souboj proběhl v kurii velkostatkářské (volby konány ve dnech [[26. březen|26.]] – [[28. březen|28. března]] [[1867]]<ref>http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/003schuz/s003001.htm</ref>), kde při extrémně malém počtu oprávněných voličů z řad šlechty a velkých pozemkových majitelů mohlo dojít k výraznému přelivu 70 mandátů na tu či onu stranu. Předseda vlády [[Friedrich Ferdinand von Beust]] spustil v Čechách silnou přesvědčovací kampaň mezi šlechtou. Po českých zemích agitoval i mladší bratr císaře [[František Josef I.|Františka Josefa]] [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský]]. Argumentoval tím, že dynastická loajalita šlechty se v této chvíli musí projevit i podporou vlády. Kromě toho docházelo k manipulacím se seznamy voličů. Až do března 1867 mezi šlechtou na Českém zemském sněmu převažovala [[Strana konzervativního velkostatku]], kterou vedl [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]] s která spolupracovala se staročechy, byla zastánkyní českého státního práva a podporovala české autonomistické aspirace. Nyní ovšem díky vládnímu tlaku velkostatkářskou kurii ovládla provídeňská [[Strana ústavověrného velkostatku]], které předsedal [[Karel Vilém Auersperg]].<ref>''Česká společnost 1848-1918''. s. 220-221</ref>
Ve velkostatkářské kurii byli zvoleni z celkových 70 poslanců jen 2 příslušníci Strany konzervativního velkostatku.<ref name="dějinyvdatech"/> Poražení členového konzervativní šlechty se pak vzdali svých poslaneckých mandátů.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. s. 221</ref> Celkově měl Český zemský sněm 154 ústavověrných a 87 státoprávních poslanců.<ref name="dějinyvdatech"/>
| |||