Tasemnice bezbranná: Porovnání verzí

Na počátku vlastní diagnostiky se vychází z [[anamnéza|anamenstických údajů]] pacienta: např. nález článků ve [[stolice|stolici]], nevolnost, průjem, pacient si je vědom konzumace tatarského bifteku, krvavého steaku atd. Mezi základní diagnostické metody patří výtěr z [[konečník]]u a [[koprologie|koprologické metody]], při nichž se detekuje přítomnost vajíček. Vajíčka tasemnice bezbranné, ''T. solium'' a ''T. asiatica'' jsou morfologicky neodlišitelná. V případě pozitivního nálezu vajíček ''Taenia'' spp. je nutno přistoupit k dalším metodám. Přesná druhová diagnostika taeniózy je nezbytná z důvodu vysoké nebezpečnosti ''T. solium'' (riziko neurocysticerkózy). V případě, že je k dispozici zralý proglotid uvolněný z pacienta, je možno rozlišit ''T. saginata'' a ''T. solium'' na základě počtu větví dělohy. V mnohých případech lze s jistotou určit o jaký druh se jedná. V případě, že počet větví se pohybuje mezi 11-16, je doporučováno potvrzení druhu tasemnice [[molekulární biologie|molekulárními]] ([[PCR]], nebo [[RFLP|PCR-RFLP]]) nebo enzymatickými metodami. Pro [[izolace DNA|izolaci DNA]] a následnou PCR metodu lze použít vzorek trusu, proglotid či vajíčka. Mezi další používané metody patří [[westernblotWesternblot]] a [[ELISA]]. ELISA existuje ve třech typech: detekce [[antigen]]u ze [[sérum|séra]], detekce specifických [[protilátka|protilátek]] ze séra a detekce koproantigenu ze stolice.<ref name=OIE_diagnosis>{{Citace monografie | autor = Dorny, P., Brandt, J., Geerts, S | titul = Detection and diagnosis | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2005 | počet stran = | url = http://www.oie.int/doc/ged/d11245.pdf}}</ref>