František Jílek (1913–1993): Porovnání verzí

m
→‎Život: prolink
m (→‎Dílo: typo)
m (→‎Život: prolink)
Vystudoval reálné gymnázium a obchodní školu. Teprve poté vstoupil na brněnskou konzervatoř. [[Klavír]] a skladbu studoval u [[Jaroslav Kvapil|Jaroslava Kvapila]] a dirigování u [[Zdeněk Chalabala|Zdeňka Chalabaly]] a [[Antonín Balatka|Antonína Balatky]]. Studia dikončil na mistrovské škole [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]] u [[Vítězslav Novák|Vítězslava Nováka]]. Nejprve učil na hudební škole ''Brněnské Besedy'' a byl druhým sbormistrem jejího pěveckého sboru. V roce [[1937]] se stal korepetitorem a příležitostným dirigentem brněnské opery. V letech [[1939]]–[[1948]] působil jako dirigent opery v [[Ostrava|Ostravě]]. V roce [[1948]] se stal dirigentem opery [[Národní divadlo Brno|Národního divadla v Brně]] a po odchodu Zdeňka Chalabaly do Prahy i jejím šéfem.
 
Vedle klasického českého a světového operního repertoáru věnoval svou pozornost zejména dílu [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] a soudobých českých skladatelů. Již v Ostravě uvedl poprvé na scénu operu ''[[Veselohra na mostě (Martinů)|Veselohra na mostě]]'' [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]]. Jako interpret Janáčkových oper proslul i v zahraničí. Hostoval v řadě operních scén ([[Lipsko]], [[Helsinky|Helsinki]], [[Drážďany]], [[Záhřeb]]). V roce [[1958]] provedl poprvé operu ''[[Osud (Janáček)|Osud]]'' a za nahrávku ''[[Její pastorkyňa|Její pastorkyně]]'' (v zahraničí uváděné jako ''Jenůfa'') obdržel cenu'' Orphée d'Or de l'Academie National du Disque Lyrique (Prix [[Arturo Toscanini]]-[[Paul Vergnes]])''.
 
Kromě operních představení řídil i symfonické orchestry v Ostravě i v Brně. V letech [[1978]]–[[1983]] převzal umělecké vedení [[Státní filharmonie Brno]]. Byl rovněž vynikající klavírista. Kromě sólových koncertů spolupracoval s ''Moravským kvartetem'' a byl znám jako výborný improvizátor. Již v době studií na konzervatoři získal za tuto schopnost ''Zeleného cenu''.