Fridrich I. Habsburský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m nadpisy
drobné úpravy
Řádek 39:
| podpis =
|}}
'''Fridrich I. Sličný''' ({{vjazyce|de}} ''Elisabeth von Görz-Tirol'', [[1289]] – [[13. leden]] [[1330]]) nebo též '''Fridrich Krásný''' byl [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]], [[Seznam rakouských vévodů|vévoda rakouský]] a [[Seznam štýrských vévodů|štýrský]], druhorozený syn [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I. Habsburského]] a [[Alžběta Goricko-Tyrolská|Alžběty Goricko-Tyrolské]].
 
== Vévoda ==
[[Soubor:FridrichSlicny1491.jpg|thumb|upright|left|Fridrich Habsburský (15. století)]]
Roku [[1306]] Fridrich získal správu [[Habsburkové|habsburských]] zemí, protože jeho starší bratr [[Rudolf III. Habsburský|Rudolf]] se stal [[Seznam představitelů českého státu|českým králem]]. Po Rudolfově brzké smrti v roce [[1307]] se [[Habsburkové]] znovu snažili o získání českých zemí a toto snažení nečekaně skončilo roku [[1308]] zavražděním Fridrichova otce Albrechta I.
 
Narodil se jako druhorozený syn [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I. Habsburského]] a [[Alžběta Goricko-Tyrolská|Alžběty]], dcery [[Menhard II. Tyrolský|Menharda II. Goricko-Tyrolského]]. Roku [[1306]] Fridrich získal správu [[Habsburkové|habsburských]] zemí, protože jeho starší bratr [[Rudolf III. Habsburský|Rudolf]] se stal [[Seznam představitelů českého státu|českým králem]]. Po Rudolfově brzké smrti v roce [[1307]] se [[Habsburkové]] znovu snažili o získání českých zemí a toto snažení nečekaně skončilo roku [[1308]] zavražděním Fridrichova otce Albrechta I.
 
Habsburská moc byla vraždou značně otřesena a vůbec nebylo jisté, zda jim budou v léno svěřeny jejich vlastní země, natož pak země české. Novým [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] se stal [[Jindřich VII. Lucemburský]], který habsburským bratrům jejich země v léno nakonec udělil.
 
== Sňatek s Isabelou ==
Roku 1312 vyslali [[seznam rakouských vévodů|rakouští vévodové]] posly na aragonský dvůr a po dlouhých jednáních došlo k uzavření dohody o dynastickém sňatku. Vévoda Fridrich přesvědčil své bratry, aby se vzdali všech nároků na vládu v rakouských zemích a podařilo se mu získat i souhlas zemských stavů.<ref name="krieger107">{{Citace monografie | jméno=Karl-Friedrich| příjmení=Krieger | titul=Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493)|vydavatel= Argo| místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=107|isbn = 80-7203-453-7}}</ref> Splnil tak podmínku krále Jakuba, že vláda nebude roztříštěna mezi množství habsburských bratrů a Jakubův zeť bude jediným vládcem. Svatba v zastoupení se konala roku 1313 v Barceloně a poté se mladičká aragonská princezna vydala do alpské země. 31. ledna 1314<ref name="krieger107"> Krieger, str. 107</ref> se na štýrském hradě [[Judenburg]] konala svatba. [[Isabela Aragonská (1330)|Isabela]] při něm přijala německé jméno Alžběta a Fridrich sňatkem získal politickou podporu tchána Jakuba Aragonského.<ref name="spěváček256">{{Citace monografie | jméno=Jiří | příjmení=Spěváček | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul=Jan Lucemburský a jeho doba 1296-1346|vydavatel=Svoboda| místo= Praha | rok=1994 | jazyk = |strany=256|isbn = 80-205-0291-2 }}</ref>
 
== Římským králem ==
=== Zvolení Fridricha ===
[[Soubor:FridrichSlicny1491.jpg|thumb|upright|left|Fridrich Habsburský (15. století)]]
[[Soubor:PecetFridrichahabs.jpg|thumb|upright|left|Královská pečeť Fridricha Habsburského]]
Po nečekané smrti [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha Lucemburského]] se uvolnil trůn [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a započal zápas o jeho obsazení. Jedním z mnoha nápadníků o tento post byl i Fridrich. Isabela v dopise otci z června 1314 sděluje, že manžel má mezi říšskými kurfiřty čtyři hlasy a ''pevně doufá'' v příznivý průběh volby.<ref name="spěváček202">Spěváček, str. 202</ref> Zúčastnila se také Fridrichova červencového jednání s [[seznam uherských králů|uherským králem]] [[Karel Robert z Anjou|Karlem Robertem]], který slíbil Habsburkům všestrannou podporu proti komukoli a také, že bez jejich účasti neuzavře s nikým mír.<ref name="spěváček203"> Spěváček, str. 203</ref> V září téhož roku byl Fridrich zvolen v Sachsenhausenu [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]]. O den později druhá část kurfiřtů v čele s [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] zvolila Fridrichova bratrance [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíka Bavora]].
 
[[Soubor:Schlacht bei Mühldorf 2.jpg|thumb|230px|Bitva u Mühldorfu]]
Isabela se o letnicích roku 1315 v [[Basilej]]i dočkala korunovace a v krátkém sledu porodila Fridrichovi tři děti. Manželství bylo zřejmě harmonické, ale královský pár i přes bohaté Isabelino věno díky válčení s Ludvíkem Bavorem bojoval s nedostatkem finančních prostředků. Finanční nouzi byla Isabela často nucena řešit prodejem svých šperků.
 
=== Dva králové ===
[[Soubor:Schlacht bei Mühldorf 2.jpg|thumb|230pxupright=1.0|Bitva u Mühldorfu]]
Dvojvládí v říši trvalo až do roku [[1322]], kdy v [[Bitva u Mühldorfu|bitvě u Mühldorfu]] Fridrich upadl do Bavorova zajetí a byl internován na hradě [[Trausnitz]]. V březnu 1325 uvězněný vévoda uzavřel s Ludvíkem tzv. ''Trausnitzký mír'', kdy přislíbil svému soupeři za svou svobodu, že se vzdá královského titulu, své državy přijme jako říšská léna a podpoří Ludvíka v boji proti jeho nepřátelům. Dohoda selhala na nesouhlasu Fridrichových bratrů a Fridrich se tak rytířsky vrátil zpět ke svému vězniteli.<ref name="krieger116"> Krieger, str. 116</ref> V září 1325 bratranci uzavřeli smlouvu novou. Ludvík uznal Fridricha za spolukrále, vládu nad říší měli vykonávat společně. [[Leopold I. Habsburský|Leopold Habsburský]] se smlouvou po přislíbení říšského vikariátu souhlasil, ne však papež.
 
Ludvík Bavor se nadále aktivně projevoval na politickém kolbišti. Fridrich byl pravděpodobně v důsledku věznění nemocný a poslední tři roky svého života o sobě téměř nedával vědět.
{{Citát|Zemřel utrápen tíhou rozličných nemocí a zvláště hrozným množstvím vší na svém hradě, zvaném Gutestein, v Rakousku a byl pochován v Mauerbachu, klášteře řádu kartuziánského, který sám založil. Tento Fridrich...svedl mnoho bitev, ale postrádal takřka obyčejně vítězství a působil v říši nebezpečné rozkoly...|''[[Petr Žitavský]]''<ref>{{Citace monografie | titul = Zbraslavská kronika | odkaz na titul = Zbraslavská kronika | editoři = Zdeněk Fiala | redaktoři = | překladatelé = František Heřmanský, Rudolf Mertlík | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1976 | počet stran = 597 | isbn = | strany = 377 | poznámka = Dále jen ''Zbraslavská kronika''}}</ref>|200}}
Přezdívku ''Sličný'' získal Fridrich až v [[16. století]]. Údajně osleplá<ref>''Zbraslavská kronika'', str. 377</ref> Isabela manžela přežila o pouhých několik měsíců.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/friedrich_3_der_schoene_deutscher_koenig_1330_habsburger/friedrich_3_der_schoene_1330.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref>
 
== Odkazy ==