Ateismus v Česku: Porovnání verzí

'''[[Ateismus]]''' je '''v [[Česko|Česku]]''' v porovnání s ostatními zeměmi [[Evropa|Evropy]] velmi vysoce zastoupen.{{Doplňte zdrojFakt/dne|20130619080839}} Příčiny současného stavu, kdy Česko bývá označováno často jako [[misijní země]] {{Doplňte zdroj}}, jsou mnohé, je to ať již dědictví z časů komunistického režimu, tak odpor k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]] po vzniku [[První republika|první republiky]], za které byla církev do jisté míry považována za symbol starého mocnářství.{{Fakt/dne|20130619080839}}<!-- druhá část věty -->

Antiklerikalismus a ateismus byl v českých zemích silný od počátků národního obrození. Proklamovanými ateisty byly známé osobnosti jako [[Karel Havlíček Borovský]] nebo [[Karel Hynek Mácha]]{{Doplňte zdrojFakt/dne|20130619080839}}. Národní obrození se z významné části profilovalo silně antiklerikálně, navazovalo na idealizovanou tradici [[husitství]]. Toto hnutí vyvrcholilo v roce 1918 [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovým]] heslem [[Pryč od Říma]]. Heslo pryč od Říma vzniklo původně v roce 1897 a zahájilo masové přestupy Němců i Čechů k evangelickým církvím. Jeho masarykovská verze z počátků první republiky vedla ke vzniku [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]], zformované převážně z katolických kněží, kteří svou mateřskou církev na toto volání opustili.

Po komunistickém puči v únoru 1948 začalo masivní pronásledování církví, které se v polovině padesátých let proměnilo v systematickou, obtížnou šikanu. Církve byly podřízeny státnímu dozoru, přinuceny smluvně se zavázat ke spolupráci na budování "socialistického" zřízení. Část římsko-katolických kněží se stala členy kolaborující organizace [[Pacem in Terris]], kde se zavázali, "aby v souladu s programem Národní fronty spolupracovali při upevňování hodnot socialistického společenského řádu."{{Fakt/dne|20130610084009}} Většina kněží ovšem do sdružení vstoupila z donucení a byla naprosto pasivní, aktivní činnost vyvíjela jen malá skupinka v čele s exkomunikovaným knězem [[Josef Plojhar|Josefem Plojharem]]. Komunistické Československo se Zákonem č. 218/1949 Sb. zavázalo vyplácet duchovním mzdy, proplácet náklady atd. Kněží ale museli např. náboženství vyučovat bezplatně.<ref>[http:{{Fakt//spcp.prf.cuni.cz/lex/218-49a.htm Zákon č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem]</ref>dne|20130619080839}} Stát rovněž převzal patronát nad údržbou kostelů a dalších podobných zařízení, včetně škol pro duchovní.

Ačkoliv vládnoucí ideologie [[marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] byla otevřeně protináboženská, nemůže toto být příčinou českého národního odklonu od náboženství vůbec. V jiných komunistických zemích, jako je Polsko, nebo federální republika tehdejšího soustátí, Slovensko, totiž zůstala míra religiozity velmi vysoká.{{Fakt/dne|20130619080839}}<!-- spekulace, viz diskuse -->

Po krátkém výkyvu po sametové revoluci v roce 1989, kdy se k nějakému náboženskému vyznání přihlásilo podle sčítání lidu z roku 1991 43.9% lidí, došlo ke stejně rychlému poklesu. V roce 2011 už se jako věřící deklarovalo pouhých 20.6% lidí, pouze 13.9% se hlásilo k nějaké oficiálně uznané církvi. Počet členů těchto velkých standardních církví má klesající tendenci. Podobný demografický vývoj, spojený se stárnutím obyvatelstva, globalizací a konzumním způsobem života, lze pozorovat ve většině vyspělých zemích světa. Rozvojové země zaznamenávají naopak pravidelný růst. Některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Apoštolská církev, Pravoslavná církev, Jediismus, ovšem počty členů rostou.<ref name="czso.cz">[http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR072.pdf Obyvatelstvo podle náboženské víry podle krajů]</ref> U standardních církví je to spíše otázka generační obměny věřících, nežli ateismus obecně.

Česko je jednou z mála zemí, kde počet obyvatel [[bez vyznání]] převyšuje počet věřících. Česká republika patří mezi státy s největším procentem lidí, hlásících se k ateismu/agnosticismu, i když hodně záleží na definici a položené otázce v dotazníku.<ref>[http://adherents.com/largecom/com_atheist.html Statistiky podílu ateistů na celkové populaci v jednotlivých zemích]</ref>

Podle sčítání lidu v roce [[2011]] se v Česku 34,2 % obyvatel k žádné víře nehlásí, 13,9 % obyvatel se hlásí k nějaké konkrétní církvi, 6,7 % se hlásí k víře bez konkrétní církve, 0,01 % se výslovně hlásí k ateismu, ale plných 45,2 % lidí údaj nevyplnilo, což snižuje význam údajů.<ref name="czso.cz" />