Vystřelovací sedadlo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.27 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Gemini, Harrier, Vostok / Opraveno pomocí WP:WCW - Wikilink do jiného jazyka - Externí odkaz bez popisu - Opravy pravopisu a typografie
Řádek 38:
Dalším významným výrobcem vystřelovacích sedadel byla společnost [[McDonnell Douglas]] (nyní [[Boeing]]). Její sedadlo ACES II (Advanced Concept Ejection Seat) je dodáváno hlavně americkému letectvu ([[Letectvo Spojených států amerických|USAF]]). Sedadlo je konstruováno pro hmotnost letce od 64 kg do 96 kg pro rychlosti do 1 110 km/h. Zkušenosti však ukazují, že katapultáž při rychlosti nad 800 km/h vede často k vážným zraněním nebo smrti člena posádky.<ref name="horká křesla"/> Tato sedadla jsou používána v letounech [[F-15]], [[F-16]], [[F-22]], [[A-10]], [[F-117]], [[B-1]] a [[B-2]]. Toto sedadlo v současnosti vyrábí společnost Googrich.<ref>[http://www.goodrich.com/gr-ext-templating/images/Goodrich%20Content/Business%20Content/Interiors/Products/Specialty%20Seating%20Systems/ACESII%20Data%20Sheet%20for%20website.pdf Sedadlo ACES II] na stránkách výrobce. (anglicky)</ref>
 
Dalšími velice rozšířenými vystřelovacími sedadly jsou vynikající ruská sedadla Zvezda K-36. Jeho schopnosti už byly nechtěně prezentovány na několika leteckých dnech, jako například na Fairford Air Show 24. července [[1993 v letectví|1993]], kde se srazily dva letouny [[MiG-29]] a oba piloti se bezpečně katapultovali.<ref>[http://www.sirviper.com/index.php?page=div/mig29_crash The MiG-29 crash at Fairford Airbase] (anglicky)</ref> Tato sedadla jsou v různých modifikacích montována do letounů [[Suchoj Su-22|Su-22]], [[Su-24]], [[Su-25|Su-25/39]], [[Su-27]] (30, 32, 33, 34, 35, 37) a [[MiG-29]].
Pokud má pilot na sobě ochranný oblek, je schopen úspěšně opustit letoun v rychlostech 0 – 1 400 km/h ve výškách 0 – 25 km, což patří ke světovým unikátům.<ref> [http://www.zvezda-npp.ru/english/05.htm Zvezda OEM website] stránky výrobce sedadel Zvezda (anglicky)</ref>
 
Řádek 57:
[[Soubor:Danger-Eject.svg|thumb|right|Upozornění umístěné na straně kokpitu letounů používajících vystřelovací sedadla. Toto upozornění je důležité pro údržbu a záchnanné složky]]
 
[[Soubor:crash.arp.600pix.jpg|thumb|right|Kapitán Christopher Stricklin se katapultuje z letounu F-16 v sedadle typu ACES II 14. září 2003; pilot neutrpěl žádná zranění]]
 
„Standardní“ systém katapultování pracuje ve dvou fázích. Nejprve je otevřen nebo odhozen kryt [[kokpit|kokpitu]] nebo poklop nad členem posádky a poté je sedadlo s letcem vystřeleno ven. Dříve katapultování vyžadovalo od pilota, aby provedl dva oddělené úkony, současné systémy mají obě sekvence spojeny do jednoho úkonu.
Řádek 67:
Podobně dva ze šesti členů posádky [[Bombardér|bombardéru]] [[B-52 Stratofortress]] mají sedadla vystřelovaná dolů skrze poklopy, které se otevírají ve spodní části letadla. Další čtyři členové posádky se katapultují směrem nahoru. Systémy, kdy se člen posádky propadá směrem dolů, jsou k ničemu v malých výškách a v případě, že je letoun v době katapultování obrácen břichem nahoru.
 
Letouny, které často létají v malých výškách, občas používají vystřelovací sedadla, která jednoduše prorazí kryt kokpitu, protože čekání na to než se bezpečně odhodí kryt kokpitu by bylo příliš dlouhé. Mnoho typů letadel (např. [[BAE Hawk]] a [[Hawker Siddeley Harrier|Harrier]]) používají systémy pro zničení krytu kokpitu výbušnou šňůrou (''MDC - Miniature Detonation Cord nebo FLSC - Flexible Linear Shaped Charge''), která je zalita do krytu kokpitu. Tato nálož je aktivována při zatažení za páku katapultování sedadla a roztříští kryt kokpitu nad sedadlem několik milisekund před vystřelením sedadla. Tento systém byl původně vyvinut pro letouny [[Harrier]] se svislým startem, u kterých je možné, že katapultování bude třeba ve chvíli, kdy letoun „visí“ na místě a odhozený kryt kokpitu by mohl zasáhnout pilota.
 
Vystřelení skrz kryt kabiny je podobné jako zničení krytu kabiny výbušninou. Rozdíl je v tom, že kryt kokpitu je proražen ostrým vrcholem sedadla. Letoun [[A-10 Thunderbolt II]] je vybaven zařízením na rozbití krytu kokpitu na každé straně opěrky hlavy sedadla, pro případ, že by selhalo jeho odhození. Letouny [[A-6 Intruder]] a [[Northrop Grumman EA-6B Prowler|EA-6B Prowler]] mají sedadla schopná katapultování skrz kryt kokpitu nebo, pokud je dostatek času, může být nejprve odhozen kryt kokpitu a pak provedena katapultáž.
Řádek 92:
Vystřelovacím sedadlem byly vybaveny i stroje pro trénování přistání na [[Měsíc|Měsíci]] (''Lunar Lander Research Vehicle (LLRV)/Training Vehicle (LLTV)'') [[Neil Armstrong]] se z tohoto stroje katapultoval 6. května [[1968 v letectví|1968]].<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=6Qhcs6qiHLI&feature=related Video s katapultáží Niela Armstronga] na ''www.youtube.com''</ref> Později se z něho katapultovali i Joe Algranti a Stuart M. Present.
 
První lety [[Kosmický raketoplán|raketoplánů]] [[NASA]] měly jen dvoučlennou posádku. Oba členové posádky měly vystřelovací sedadlo (STS-1 až STS-4), ale sedadla byla posléze odstraněna spolu se zvýšením počtu členů posádky.<ref>Dennis R. Jenkins: Space Shuttle - The History of Developing the National Space Transportation System, Dennis R. Jenkins Publishing 1999, str. 272, ISBN 0-9633974-4-3</ref>
 
Sovětský raketoplán [[Buran]] měl být vybaven vystřelovacími sedadly K-36RB (K-36M-11F35), ale provedl pouze jeden bezpilotní let. Sedadla do něho nebyla nikdy instalována. <ref>[http://books.google.cz/books?id=VRb1yAGVWNsC&pg=PA149&lpg=PA149&dq=Buran+ejection+seats&source=bl&ots=Uw_7mGohKG&sig=IDaGOW-Z_aFgY2jAtTUQZEg-7JE&hl=cs&ei=ZYcpTYbpFMqn8QPb54XBAg&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CDoQ6AEwBA#v=onepage&q=Buran%20ejection%20seats&f=false Energiya-Buran: the Soviet space shuttle Od autorů: Bart Hendrickx,Bert Vis] (anglicky)</ref> Sedadla s figurinami ve skafandrech Striž však byla otestována při pěti startech nákladních lodí [[Progress]] (Progress-38 až 42) až do výšky 40 km a rychlosti Mach 3,5 a shledána bezpečnými do rychlosti Mach 3 a výšky 35 km. <ref>[http://www.buran.ru/htm/katapu.htm Zkoušky ruských sedadel kosmických lodí] (rusky)</ref> Sedadlo bylo umístěno v kontejneru v místě záchranného systému SAS a odpáleno počas startu nosné rakety Sojuz-U s lodí Progress v zadané výšce a rychlosti.
 
Vystřelovacími sedadly byly kromě raketoplánů vybaveny i sovětské kosmické lodě [[Vostok (kosmická loď)|Vostok]] a americké kosmické lodě [[Program Gemini|Gemini]]. Během sovětského programu Vostok se všichni vracející se kosmonauti katapultovali ve výšce 7 000 m. Tento fakt byl léta utajován, protože tehdejší pravidla [[Mezinárodní letecká federace]] (''Fédération Aéronautique Internationale'') vyžadovala, aby pro uznání rekordu pilot přistál i s kosmickou lodí.
 
Letoun [[Suchoj Su-31]]M je jednomotorové akrobatické letadlo, které je již z výroby vybaveno vystřelovacím sedadlem Zvezda SKS-94 (KS-38), které vystřeluje pilota skrz prosklený kryt kabiny.<ref>[http://www.cs-letectvi.cz/letadla/suchoj-su-31 Suchoj Su-31] na stránkách ''www.cs-letectvi.cz''. Citováno: 8. 1. 2011</ref>
Řádek 109:
 
== Související články ==
* [[:en:Escape crew capsule|Úniková kapsle]] (anglicky)
 
== Externí odkazy ==