Svátost smíření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Evangelikální církve – evangelijní odpuštění bez kněze: pokusil jsem se to zneutralizovat (nic jsem nepřepisoval, vybral jsem přímo pasáže z textu dřívějšího editora), aby to nevypadalo jako agitka. |
m →Evangelikální církve – evangelijní odpuštění bez kněze: ještě maličká neutralizace |
||
Řádek 90:
[[Starokatolická církev]] naopak nezná praxi soukromé zpovědi, ale přímo do nedělních bohoslužeb je vsunuto po vzbuzení lítosti nad hříchy (obvykle se tak děje po [[kázání]]) hromadné [[rozhřešení]] přítomných, včetně předsedajícího bohoslužbě, který si tak de facto dává rozhřešení sám sobě. Tato praxe je rovněž z hlediska katolických církví sjednocených s [[Řím]]em neplatná.
== Evangelikální církve –
Člověk, který má v srdci opravdovou lítost a rozhodnutí opustit zlou cestu, může s bázní pokleknout před samotným Všemohoucím Bohem zastoupeným Kristem a Jemu vyznat své viny přímo a žádat o odpuštění. To nevylučuje možnost vyznání hříchu před lidmi nebo před konkrétním člověkem a nepopírá ani dar vyhlašovat nad hříšníkem Boží odpuštění daný církvi Ježíšem Kristem. Nezbytná je tedy pravost pokání (lítosti) a pravost ochoty zanechat zla a touha důsledky zlého jednání napravit. Snaží-li se člověk v tomto oklamat Boha, klame sám sebe.
| |||