Ota byl synem Alberta (Albrechta) z Bergova. V letech [[1388]]-–[[1393]] zastával Ota úřad [[Nejvyšší purkrabí|nejvyššího pražského purkrabí]]. Od roku [[1394]] se stal členem [[Panská jednota|Panské jednoty]], od roku [[1396]] členem královské rady [[Václav IV.|Václava IV.]] (Ota byl Václavovým dlouholetým odpůrcem). V letech asi [[1388]] až do roku [[1400]] byl přísedícím [[zemský soud|zemského soudu]] a posléze [[podkomoří]]m. Ota byl v Panské jednotě velmi významným mužem, neboť měl v moci zemskou hotovost. Té zneužil při předtírané trestné vypravě na hrad [[Toužim]] v roce [[1394]]. Na tažení však vyprovokoval Václava IV., pravděpodobně svými projevy a tím snáze běh událostí dovršil následné královo zatčení a uvěznění. Král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] dal Otovi jako projev vděčnosti titul podkomořího. Nato Ota ihned zvýšil daně městům a [[klášter]]ům a uspořádal židovský [[pogrom]], což opět přineslo finance do královské pokladnice. Po nástupu Václava IV. na trůn byl Oto jako stoupenec Zikmunda sesazen a zemřel kolem roku [[1414]].
Ota II. z Berglova měl syna, Jana, který se narodil roku 1394 (patrně se nedožil dospělosti), a Otu IV. z Berglova (1399-14521399–1452), který se stal jeho dědicem a který proslul svým ostře protihusitským postojem.<ref name="stredovek"></ref>
