Jugoslávci: Porovnání verzí

Po první světové válce získaly jihoslovanské země samostatnost ([[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]]) a myšlenka jugoslávství tak získala volné pole působnosti. Během 20. let se stalo běžným označovat v literatuře a veřejných projevech obyvatele SHS a jejich země jako jugoslávské. Do politické praxe toto označení nakonec zavedl král [[Alexandr I. Karađorđević]], když nedlouho po zisku absolutní moci během tzv. diktatury z 6. ledna [[1929]] změnil název státu z [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] na [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]. Snahou bylo, aby se jednotným označením – a tomu odpovídající výchovou – vytratily již doutnající národnostní rozpory mezi jednotlivými [[národ]]y a vytvořil se jeden velký státní národ, podobný např. [[Němci|německému]] (kde také dříve existovaly jednotlivé zemské národy: Bavoři, Sasové, Prusové...). Po králově zavraždění ([[1934]]) byla tato koncepce kvůli velké nepopularitě unifikační politiky opuštěna, přesto toto označení dále přežívalo.