Nizozemská revoluce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
|||
Řádek 27:
== Příčiny ==
[[Soubor:Spanish Empire around 1580.png|left|thumb|Evropská území pod vládou španělského krále kolem roku 1580 (Nizozemí je vyznačeno světle zeleně) na mapě s dnešními státními hranicemi.]]
[[Nizozemsko|Nizozemí]] se skládalo ze 17 provincií. Na jihu: [[Vlámsko|Flandry]], [[Brabantsko]], [[Limbursko]], [[Artois]], [[Henegavsko (belgická provincie)|Henegavsko]], [[Namur (provincie)|Namursko]], [[Lucembursko]], [[Gelderland|Horní Geldry]]. Na severu: [[Zéland]], [[Holandsko|Holand]], [[Utrecht]], [[Frísko]], [[Groningen (provincie)|Groningen]], [[Drenthe]], [[Overijssel]] a [[Gelderland|Geldry]]. Nejvýznamnější provincií byly Flandry s centrem v [[Bruggy|Bruggách]] a [[Gent]]u a Brabantsko s centrem v [[Brusel]]u. V letech [[1433]]–[[1477]] bylo Nizozemí pod vládou [[Burgundsko|burgundských]] vévodů. V roce [[1463]] ustavil [[Filip Dobrý]] generální stavy. Při jejich hlasování platila zásada jednomyslnosti. Generální guvernér (místodržitel) – regent – sídlil v Bruselu. Nejvyšší soudní dvůr sídlil v Mechelenu. Pro Holand, Zéland a Utrecht byl společný místodržitel.
V roce [[1477]] v bitvě u [[Nancy]] padl burgundský vévoda [[Karel Smělý]]. Jeho dědička, [[Marie Burgundská]], si vzala [[Maximilián I. Habsburský|Maxmiliána I. Habsburského]], takže z burgundského dědictví připadlo Nizozemí [[Dynastie Habsburků|Habsburkům]]. Nizozemci nebyli s vládou Habsburků spokojeni a rozpoutali řadu povstání. Nejvýznamnější bylo to, které v roce [[1488]] krvavě potlačil regent Maxmilián I.
[[Soubor:Philip II.jpg|right|thumb|Filip II., (1556–1598) král španělský, vyobrazen ještě jako princ]]
Řádek 145:
Dne [[29. červen|29. června]] [[1579]] dobyl guvernér [[Maastricht]]. [[Utrechtská unie]] (tj. sever) [[26. červen]]ce [[1581]] haagským manifestem (niz. ''Plakkaat van Verlatinghe'') oficiálně sesadila Filipa II. a vyhlásila nezávislost.<ref>[http://www.h4.dion.ne.jp/~room4me/docs/abj_dut.htm Dutch-English Comparative Text of the Act of Abjuration] {{nl}} {{en}}</ref> Místodržitelem byl zvolen [[Vilém I. Oranžský]] a panovníkem [[František, vévoda z Anjou]]. Když však vévoda z Anjou zjistil, že má na politiku mizivý vliv, v roce [[1583]] opustil zemi.
V roce 1584 katolík Balthasar Gérard zastřelil Viléma Oranžského. Nástupcem se stal jeho syn [[Mořic Oranžský]], hrabě nasavsko-dillenburský (1567–1625).<ref>[http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=61817 Mořic Oranžský]</ref> V srpnu 1585 uzavřela Anglie a Nizozemí smlouvu o přátelství a spolupráci. Dne [[17. srpen|17. srpna]] [[1585]] se vzdaly Antverpy po 13 měsících obléhání. Polovina obyvatel (50 000) uprchla na sever ke vzbouřencům.<ref name = "Geyl" /> Alessandro Farnese tak dobyl [[Vlámsko|Flandry]] a [[Brabantsko]], odkud byli vyhnáni kalvinisté. Na severu katolíci postupem doby konvertovali ke kalvinismu. Král Farneseovi uložil, aby se podílel na přípravách války proti Anglii, což mu zabránilo, aby postupoval na sever. Tím se fronta ustálila.
=== Faktická nezávislost Severu (1585–1609) ===
| |||