Horní město: Porovnání verzí

 

Horní města měla, a některá z nich doposud mají, specifický [[urbanismus]]. Často totiž nebyla vysazována na pravidelném rastru ulic s čtvercovým či obdéným [[náměstí]]m, ale podél cest k jednotlivým [[štola|štolám]], takže působí dojmem [[rostlé sídlo|rostlých sídel]]. Jejich půdorys je proto dnes někdy mylně chápán jako poněkud chaoticky utvářený. Příkladem je [[půdorys]] [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. V bývalých horních městech jsou často dochovány velmi náročně řešené [[měšťanský dům|měšťanské domy]], například [[Kamenný dům v Kutné Hoře]], velice nákladně vybavené [[radnice]], [[kostel]]y atp.

Nejvýznamnějším horním městem Čech byla Kutná Hora, do jehož [[Vlašský dvůr|Vlašského dvora]] byla po [[mincovní reforma|mincovní reformě]] [[Václav II.|Václava II.]] soustředěna veškerá [[ražba mincí]]. Údajně nejstarším horním městem byla [[Jihlava]]. Velmi důležitou roli hrály i [[rudné doly na Příbramsku|rudné doly v Příbrami]] ze 14. století, kde se těžilo především [[stříbro]] a [[olovo]].

[[Soubor:Rudofov (znak).gif|thumb|upright 0.5|Zkřížená hornická kladívka ve znaku Rudolfova]]

* [[Krásná Hora nad Vltavou]]

* [[Krupka]]

* [[Město Litrbachy|Lauterbach (Čistá)]]

* [[Loučná pod Klínovcem]]