Corrado Bafile: Porovnání verzí

Studoval nejprve chemii na UniversitěUniverzitě v Mnichově, po té absolvoval právnická studia v Římě. Po šesti letech praxe v soudnictví vstoupil do semináře. Na kněze byl vysvěcen 11. dubna 1936. Od roku 1960, kdy získal doktorát z kanonického práva na [[Papežská lateránská univerzita|Papežské lateránské univerzitě]], působil jako duchovní v Římě a současně pracoval ve státním sekretariátu.

Dne 13. února 1960 byl jmenovaný nunciem v Německu, současně ho [[papež]] [[Jan XXIII.]] jmenoval titulárním arcibiskupem, biskupské [[svěcení]] mu udělil 19. března téhož roku. Účastnil se jednání [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]]. V roce 1975 ukončil dlouholeté působení diplomata v Německu, během kterého uzavřel dvanáct bilaterálních dohod se zemskými vládami SRN, a přešel do římské kurie.

Papež [[Pavel VI.]] ho v červenci 1975 pověřil vedením [[Kongregace pro svatořečení]] (jako proprefekta), při [[papežská konzistoř|konzistoři]] 24. května 1976 byl jmenován kardinálem. Po jmenování se stal prefektem uvedené kongregace. Tuto funkci vykonával do roku 1980. Jeho nástupcem se stal kardinál [[Pietro Palazzini]]. Zemřel ve věku necelých 102 let jako v té době nejstarší biskup na světě.