Slezská nářečí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m náhrada za jednotnou šablonu {{Upravit}}; kosmetické úpravy |
Upřesnění formulací,oprava nesmyslů |
||
Řádek 2:
{{sloučit|Slezština (lechický jazyk)}}
{{Upravit}}
'''Slezská nářečí''' jsou nebo byly dialekty [[polština|polštiny]], [[čeština|češtiny]] a [[němčina|němčiny]] na historickém území [[Slezsko|Slezska]] tj. ve Středním a Horním Poodří. Slezskopolská nářečí se do dnes používají na [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] (okolí [[Opolí|Opolí]], [[Katovice|Katovic]],Ratiboř (Polsko)|Ratiboře]] a [[Těšínsko|Těšínsku]]. V [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]] byly slovanské dialekty od 13. stol. postupně vytlačovany řečí německých kolonistů, na severu a na východ od [[Vratislav|Vratislavi]] se udržely do 19. století. Do pol. 20. stol. zde slezskopolská nářečí dotrvala jen na severních a východních okrajích (Hlohovsko, Sycovsko). Slezskomoravská (lašská) nářečí jsou nářeči češtiny, která mají svůj původ v přechodověm zapadoslovanském nářečí kmene [[Holasici|Holasiců]]. Do 16. stol. zahrňovala [[Krnovsko]], [[Hlubčicko]], [[Opavsko]], [[Hlučinsko]] a [[Ostravsko]], s přesahem do jižního [[Ratibořskö|Ratibořska]] západního [[Těšínsko|Těšínska]] (tok Moravice). Slezské dialekty němčiny utvářely se ve Slezsku od příchodu německých kolonistů (konec 12. stol.). Zanikly následkem odsunu Němcu z polské a československé části [[Slezsko|Slezska]]. Počitala se k nim také německá nářečí hraničících ze Slezskem oblasti [[Sudety|Sudet]].
Slezskopolská nářečí se dost liší od sebe navzájem. Na západě Dolního Slezska se pravděpodobně blížíla lužické srbštině, na jihu (severně od [[Kladsko|Kladska]]) mohla mít některé české rýsy. Severní a východní část hornoslezských dialektů je mazuřící (jako malopolské). Jižní část Horního Slezska se některými lexikálními a mluvnickými prvky blíží češtině a moravskoslezským nářečím, nářečí na jihovýchodě Těšínska mají navíc rysy karpatské (goralé).
Vymřelé dialekty Dolního Slezska se vyznačovaly např. [[mazuření]]m (''vjecořo'' večeře) či přehláskou '' 'e > 'o'' po ''š, č, ř, ž, ň, ľ, ť, ď'' (podobně jako dolnolužičtina a část nářečí severoopavských).
V [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] nazývali Němci místní slovanské dialekty pohrdavě ''Wasserpolnisch''.kde podle některých zdrojů{{Doplňte zdroj}} je považovano za samostatný jazyk. ve vědomí mluvčích podle některých zdrojů{{Doplňte zdroj}} je považovano za samostatný jazyk [[po naszymu]].
== Související články ==
| |||