Augustus (titul): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m + odk
Řádek 1:
[[Soubor: Dio coin3.jpg|thumb|upright=1.2| Mince císaře [[Diocletianus|Diokleciána]] <br /> (Nápis: Diocletianus Augustus) ]]
 
Čestný titul '''Augustus''' ([[latina|lat.]] vznešený) byl od roku [[27 př. n. l.]] do začátku 7. století součástí titulu římských a byzantských [[císař]]ů, od 9. do 20. století hojej užívali i císařové středověké a pak i rakouské říše. Po jeho prvním nositeli [[Octavianus Augustus|Octavianu Augustovi]] se ve většině evropských jazyků nazývá měsíc [[srpen]].
 
== Historie ==
Titul byl poprvé udělen senátem zakladateli [[principát]]u, Gaiu Octavianovi, později známému jako Gaius Iulius Caesar Octavianus Augustus nebo stručně [[Augustus]], [[16. leden|16. ledna]] roku 27 př. n. l. Jeho nástupce [[Tiberius]] titul užíval, i když mu nebyl senátem udělen. Titul pak užívali všichni následující císařové počínaje [[Caligula|Caligulou]], kterým hojej senát pravidelně uděloval, u císařů provolaných vojskem alespoň dodatečně.
 
Do konce 2. století byl titul vyhrazen jedině vládnoucímu císaři, počínaje [[Galba|Galbou]] se titul uděloval i určenému následníkovi a od [[Marcus Aurelius|Marka Aurelia]] bývali dva i více nositelů současně. [[Dioklecián]] při reformě říše zavedl čtveřici vládců (''tetrarchie''), dva Augusty a dva Caesary, po jednom pro obě poloviny říše. S výjimkou císaře [[Konstantin Veliký|Konstantina]], který vládl sám, tomu tak bylo až do roku 480, kdy zemřel [[Julius Nepos]], poslední uznávaný západořímský císař. Titul pak užívali pouze byzantští císařové, až ho Herakleios kolem roku [[629]] opustil a nazýval se pouze ''Basileos'', král.