Brno-město: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 35:
| strany = 19
| jazyk = čeština
}}</ref> Petrov je též jednou z [[hypotéza|hypotetických]] lokací [[raný středověk|raně středověkého]] brněnského [[hrad]]u, a z [[12. století]] pocházejí [[archeologie|archeologické]] doklady o nejstarším jednolodním petrovském [[kostel]]e s kryptou, kolem bylo doloženo soudobé osídlení, nikoliv však opevnění na přístupné straně. Palisádový žlab v&nbsp;místě domu Petrov 8 (biskupství) však nevylučuje existenci hrazeného dvorce. Existence přemyslovského správního hradu v&nbsp;11. a 12. století na Petrově není ve světle archeologických výzkumů pravděpodobná. Petrovskému kostelu ze 12. století však předcházela ještě starší [[Velkávelkomoravská Moravaříše|velkomoravská]] [[rotunda]], jejíž pozůstatky byly nalezeny roku [[2010]] <ref>
MERTA, David a HOLUB, Petr: Neznámý raně středověký kostel na Petrově. ARCHAIA Brno o.p.s. [[1. duben|1. dubna]] [[2010]]. [http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=385&blog_date=2010-04-01 Dostupné online].</ref>. Novodobé osídlení prostoru čtvrtě (přesněji jižní části), vzniklé na spojnici cest, je prokazetelně doloženo nejpozději od 12. století. nejznámé osídleníprostoru čtvrti vznikalo pravděpodobně od [[12. století]] na spojnici cest, které procházely pozdějším městem. Kolem roku [[1200]] přišli [[Němci|němečtí]] ([[Rakousko|rakouští]]) a [[Valoni|valonští]] osídlenci, výrazně se rozrostlo osídlení zahrnující do 30. let [[13. století]] celé pozdější město v&nbsp;hradbách. Tento vývoj vrcholil vznikem institucionálního města asi ve 30., možná již ve 20. letech 13. století. Jeho právní řád byl odvozen od rakouských měst [[Enže]] a [[Vídeň|Vídně]].