Béla Kun: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m tzpo |
|||
Řádek 53:
Uvnitř Maďarské socialistické strany probíhal ostrý, i když nakonec zbytečný spor o definitivní název strany. Bývalí sociální demokraté prosazovali jako název ''Maďarskou socialistickou stranu pracujících'' zatímco komunisté ''Maďarskou socialistickou komunistickou stranu pracujících''. Členové strany z řad bývalých komunistů se zase rozdělili na venkovskou a městskou frakci.
Režimní opozice se soustředila ve městě [[Segedín]] na jihu Maďarska, které bylo pod vojenskou kontrolou francouzské armády. [[10. duben|10. dubna]] [[1919]] tam byla ustavena [[Kontrarevoluce|kontrarevoluční]] vláda, která pověřila válečného hrdinu, [[Námořní důstojníci|
Poté, co [[24. červen|24. června]] ztroskotal pokus o protikomunistický
převrat, se Kun postaral o odplatu ve formě tzv. [[Rudý teror|Rudého teroru]] prováděného [[Tajná policie|tajnou policií]], revolučními tribunály a pololegálními speciálními oddíly jako byli např. osobní strážci [[Tibor Szamuely|Tibora Szamuelyho]] tzv. ''Leninovi chlapci''. Počet popravených je odhadován mezi 370 až
600,<ref>Janos, Andrew: „The Politics of Backwardness In Hungary“, str 197, Princeton, Princeton University Press, 1982</ref>
Zahraničně byla Maďarské republika rad ve velmi nevýhodné situaci. Vznikla jenom proto, aby byla schopna čelit ''Vyxově ultimátu'' ze strany Spojenců. Byla vytvořena Maďarská Rudá armáda, ovšem vzhledem k faktu, že bolševická Rudá armáda jí nebyla schopna přímo pomoci vzhledem k probíhající [[Ruská občanská válka|Ruské občanské válce]], vyhlídky Maďarska na úspěch v boji se Spojenci byly mizivé. Aby získal čas, pokoušel se Kun se Spojenci vyjednávat, v dubnu se v Budapešti setkal s [[Jihoafrická republika|jihoafrickým]] ministerským předsedou generálem [[Jan Smuts|Janem Smutsem]]. Jakákoliv dohoda byla ovšem
Řádek 74:
V době, kdy Kun uprchl do Vídně, vládla v [[Rakousko|Rakousku]] sociálně demokratická strana. Byl zajat a internován, ale v červenci 1920 byl propuštěn výměnou za rakouské vězně v Rusku.
V Rusku Kun znovu vstoupil do [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Ruska (bolševiků)]] a byl postaven do čela regionálního revolučního výboru na [[Krym]]u. Z této pozice údajně přikázal zabít tisíce příslušníků etnických menšin na Krymu. Údajně také nechal pozabíjet deset tisíc zajatých [[Bělogvardějci|Bělogvardějců]],<ref>Sarge, Victor: „Memoirs of a Revolutionary Publisher“</ref>
Lenin Kuna zavrhl.
Řádek 94:
Kun nebyl vyhozen ze stranických funkcí, ale „Březnová akce“ znamenala konec radikální opozice a její teorie o „permanentním útoku“.
„''Poslední analýza ukazuje, že Levin měl v mnoha politických věcech pravdu. Tvrzení Thallheimera a Bély Kuna jsou politicky naprosto chybná. Fráze a nedostatek pozornosti, hry radikálních levičáků.''“ --
Ve dvacátých letech byl Kun přední operativec Kominterny, sloužil především v Německu, Rakousku a Československu, ale kvůli své nechvalně proslulosti byl nepoužitelný pro tajné a špionážní úkoly.
| |||