|
[[Soubor:Domica_Cave_18.jpg|thumb|v jeskyni [[Domica]]]]
==Přírodní poměry==
Z geologického hlediska je Slovenský kras vesměs tvořen komplexem druhohorních nepřeměněnýmchnepřeměněných formací zvaných silický příkrov – rozsáhlé vodorovně uložené těleso, které je dnes rozrušené pozdějšími tektonickými poruchami a erozí. Vrstva začíná nejčastěji horninami spodního triasu, což jsou [[pískovec|pískovce]], [[slín|slíny]] a [[vápenec|vápence]], které dosahují tloušťku až 1 000 metrů. Střední a svrchní trias tvoří mohutné vrstvy vápenců. [[jura|Jurské]] vrstvy se zachovali pouze na [[Denudace|denudačních zbytcích]]. Mladší horniny silického příkrovu nejsou zachovány. Základ dnešního reliéfu pochází z mladších třetihor až čtvrtohor. Slovenský kras byl vyzdvižen a relativním poklesem vznikly kotliny a sníženiny. Tento základ reliéfu modelovaly a dotvořily eroze řek a [[Denudace|denudační procesy]]. PrůbehPrůběh řek se přizpůsobil zlomové tektonice.
Území patří ke středním pohořím a vrchovinám, jde o samostatnou geomorfologickou jednotku – řadíme ho k planinovému typu krasu, který je charakterizován vysokopoloženými náhorními plošinami, okolo kterých jsou prudké stráně padající do kotlin. Vlastní plošiny jsou málo členité, s výjimkou kuželových kopců na [[Koniarská planina|Koniarské]] a [[Plešivecká planina|Plešivecké]] planině.
===Krasové jevy ===
Slovenská kras je největší [[kras|krasové území]] na území bývalého Československa. Má velmi dobře vyvinutý krasový reléfreliéf a vyskytují se zde prakticky všechny [[Kras#Krasov.C3.A9_jevy|krasové jevy]] charakteristické pro mírné klimatické pásmo. Jsou zde jevy primární – škrapy, krasové jámy, údolí, ponory, vyvěračky, hřbety, propasti, jeskyně; i sekundární – krápníkové výzdoby, travertín, sutiny. Severně od [[Silica|Silice]] se vyskytuje [[uvala]], podobná nepravidelné elipse o rozměrech 750 m × 300 m a hloubce 30 m.
[[Soubor:Hajske_vodopady.jpg|thumb|Hájské vodopády na [[Hájský potok|Hájském potoku]]]]
===Podnebí===
Slovenský kras leží na rozhraní oceánského a kontinentálního typu podnebí. Leží i na přechodu meimezi nížinným a horským typem podnebí. Nejteplejším měsícem je červenec, nejstudenějším leden. Nejvíce srážek padá v červnu a v červenci, nejméně v zimě. Dominantním směrem větru je severní, druhým nejčastějším jižní.
===Rostlinstvo ===
Z hlediska fytogreografickéhofytogeografického členění patří Slovenský kras do panonské flóry. Patří mezi druhově nejbohatší a nejzajímavější území Slovenska. Nejpočetnější jsou zde druhy náročné na teplo. Např. v okolí [[Domica|Domice]] roste [[kosatec nízký]], [[kosatec bezlistý]], [[chřest lékařský]] a řada dalších. Horské druhy kromě severní části [[Plešivecká planina|Plešivecké planiny]] rostou v [[Zádielská tiesňava|Zádielské dolině]].
<ref name="durcek" >Ďurček, J.: Slovenský kras, Šport: Bratislava, 1989</ref>.
==Podcelky==
[[Soubor:Koniarska_planina_les.jpg|thumb|zelesněnýzalesněný závrt [[Koniarská planina|Koniarské planiny]]]]
Slovenský kras se dělí na několik geomorfologických podcelků (od západu na východ):
* [[Jelšavský kras]]
| 