Miloslav Štědrý: Porovnání verzí

V červnu [[1952]] mu byl v procesu v rámci akce „Mýtina“ a „Štědrý“ původní navrhovaný trest smrti zmírněn a byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody a doživotní ztrátě občanských práv za velezradu, vyzvědačství, pokus o vraždu a maření úředního rozhodnutí. Je nutné podotknout, že následovaly další procesy ve kterých byla souzena spousta jeho spolupracovníků, ale také lidí, kteří mu tzv. „jen dali chléb“ odsouzena k mnoha letům odnětí svobody. [[Státní bezpečnost|StB]] měla své lidi prakticky všude a tak se postupně dozvídala o jeho spolupracovnících, ačkoliv Štědrý sám nic zásadního neprozradil. Jako vězeň A05852 poznal [[Uranové doly|Jáchymovské doly]], odkud se neúspěšně v roce 1952 a 1954 pokusil utéct. Byl také vězněn v [[Vojna (pracovní tábor)|táboře Vojna]] u [[Příbram|Příbrami]], ve [[Valdice (věznice)|Valdicích]] či v [[Leopoldov (věznice)|Leopoldově]]. Nikde se věznitelům nepodařilo zlomit jeho demokratické smýšlení a víru v osvobození ČSR západními státy. I ve [[Věznice|vězení]] se snažil neustále narušovat komunistické hospodářství. Za cenu fyzických trestů, nekonečných samovazeb a korekcí odmítal plnit předepsané pracovní normy při těžbě uranu nebo v brusírně skla. Jeho povaha byla mnoha bachařům trnem v oku. Ve vězení byl spíše samotářský a nestýkal se s ostatními spoluvězni. Mnohokrát byl svědkem toho, kdy někteří z řad vězňů byli „donašeči“ a proto si udržoval od ostatních jistý odstup. V roce [[1957]] zrealizoval pomocí vlastního paklíče útěk z věznice ve Valdicích. Byl však později chycen a zadržen.