Heinz Kohut: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 14 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q78642) |
m fixlink |
||
Řádek 2:
== Nový narcismus ==
Kohut především zcela přeformuloval [[Sigmund Freud|Freudův]] [[koncept]] primárního [[narcismus|narcismu]]. Pro Freuda narcismus značil blízkost narcistického [[libido|libida]] u jádra osobnosti, u [[Self]], a toto přimknutí automaticky implikovalo [[psychóza|psychózu]] (tedy z Freudova hlediska psychoanalyticky neléčitelný stav - neboť psychotik není schopen [[přenos]]u). Kohut se však potýkal s [[pacient]]y, kteří v mnoha ohledech byli jako by "narcističtí" (do sebe zahledění, bez libidinosního obsazení objektů a bez schopnosti klasického přenosu, s grandiozními představami, využívající druhé jako předměty), avšak přitom zjevně nebyli psychotičtí - byly schopni vnímat [[
▲Kohut především zcela přeformuloval [[Sigmund Freud|Freudův]] [[koncept]] primárního [[narcismus|narcismu]]. Pro Freuda narcismus značil blízkost narcistického [[libido|libida]] u jádra osobnosti, u [[Self]], a toto přimknutí automaticky implikovalo [[psychóza|psychózu]] (tedy z Freudova hlediska psychoanalyticky neléčitelný stav - neboť psychotik není schopen [[přenos]]u). Kohut se však potýkal s [[pacient]]y, kteří v mnoha ohledech byli jako by "narcističtí" (do sebe zahledění, bez libidinosního obsazení objektů a bez schopnosti klasického přenosu, s grandiozními představami, využívající druhé jako předměty), avšak přitom zjevně nebyli psychotičtí - byly schopni vnímat [[realita|realitu]], měli neporušené [[Verbální komunikace|verbální]] schopnosti apod. Kohut se rozhodl, že koncept narcismu musí být přeformulován, a že jím pozorovaný typ pacientů trpí tzv. narcistickou poruchou osobnosti, která nespadá do psychotického spektra, ačkoli do něj některými [[aspekt]]y zasahuje.
== Narcistická porucha osobnosti ==
Pacienti s narcistickou poruchou osobnosti podle Kohuta nejsou pohrouženi do sebe, ale kupodivu přikládají druhým lidem (a jejich vnímání jich samých) velký [[význam]]. Cítí se však vůči druhým slabí, a to je vede k obranné narcistické reakci. Kohut si také všiml, že grandiozní pocity jsou u narcistů střídány pocity vlastní bezcenosti. Ve chvíli, kdy Kohut objevil vztahovost narcistů, prohlásil, že narcistický přenos ("selfobjektní přenos") je možný - že si narcistický pacient vytváří k [[psychoanalytik|analytikovi]] určitý vztah, byť velmi specifický. Narcista potřebuje dle Kohuta jednak pozorovatele a jednak [[ideál|idealizovaného]] druhého, na nějž se napojuje, aby se sám cítil skutečně silný. Takového druhého pak nevnímá jako oddělenou osobu, ale jako aspekt sebe sama, rozšíření sebe sama (v tom je jistá psychotičnost, avšak nedoprovázená neschopností testovat realitu).
Řádek 22 ⟶ 20:
Kohut kvůli specifické vztahovosti narcistů také pozměnil [[psychoterapie|psychoterapeutickou]] [[technika|techniku]]. Neutralita a [[interpretace]] nepomáhají, analytik podle Kohuta musí dosáhnout stavu "[[empatie|empatického]] pohroužení", a skrze něj docílit tzv. "zástupné [[introspekce]]".
Podle Kohuta nemá analytik přenosové vztahy pacienta rušit interpretací a žádostí, aby pacient nahlédl [[pravda|pravdu]]. Má je nechat běžet a ony prý pacientovi po čase pomohou vnímat sama sebe jako [[existence|existující]] bytost. To je v rozporu s Freudovou zásadou, že analytik nemá pacienta nikdy uspokojovat, ale vždy ho vést k [[
== Příčina narcismu: chybná výchova ==
| |||