Atomové hodiny: Porovnání verzí

Jeho základem je kmitání atomů plynného čpavku, resp. cesia. Vibrace těchto atomů je mnohem rychlejší a stabilnější ve srovnání s [[Křemenný oscilátor|křemenným krystalem]], takže je možno dosáhnout větší přesnosti. V roce 1955 vyrobili L. Essen a J. Parry z Velké Británie první cesiové atomové hodiny, jejichž přesnost dosahuje odchylky 1 sekundy za 300 let. V roce 1969 sestrojila Námořní výzkumná laboratoř (Naval Research Laboratory, USA) první čpavkové atomové hodiny, jejichž přesnost dosahuje odchylky 1 sekundy za 1,7 mil. let. Objev principu atomových hodin položil základy pro novou definici času: od roku 1967 je 1 sekunda oficiálně 1popsánapopsána jako 9 192 631 770 kmitů atomů cesia. Do té doby byla charakterizována jako 1/86 400 středního slunečného dne. Atomové hodiny se používají při kontrole jiných hodin a pro vědecké účely ve hvězdárnách, v laboratořích, ve vysokorychlostních letadlech pro sladění s navigačními signály na rádiové frekvenci.