Karen Blixenová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava obrázku |
|||
Řádek 43:
V průběhu let, která trávila v [[Afrika|Africe]] pokračovala v literárních pokusech a vydala časopisecky loutkovou komedii ''Sandhedens haevn'' ([[1926]], Jak se pravda pomstila). Prosadila se však až anglicky psanou a v [[Spojené státy americké|USA]] velmi úspěšnou sbírkou [[novela|novel]] [[''Seven Gothic Tales'']] ([[1934]]), kterou sama přeložila do dánštiny jako ''Syv fantastiske fortaellinger'' ([[1935]], ''Sedm fantastických příběhu''). Anglická verze vyšla pod autorským pseudonymem [[Isaak Dinesen]], stejně jako další anglicky psaná díla Blixenové. Všechny její dánské knihy vyšly pod jejím vlastním jménem, většinou v jejím vlastním překladu do [[dánština|dánštiny]].
Léta strávená v [[Afrika|Africe]] jsou inspirací polofiktivní a polovzpomínkové knihy ''"Out of Africa"'' – ''Min afrikanske farm'' ([[1937]] – ''Africká farma'', č. [[1948]], [[Vzpomínky na Afriku]], č.[[1992]]). Úspěch prvních dvou knih zbavil Blixenovou existenčních starostí, stejně jako dlouhodobé onemocnění ji ale i tvorba stála mnoho sil a tak další díla přicházela s delšími přestávkami.<ref name="cernik">ČERNÍK, Zbyněk a kolektiv autorů. Slovník severských spisovatelů: dánská literatura, faerská literatura, finská literatura, finskošvédská literatura, fríská literatura, islandská literatura, nizozemská literatura, norská literatura, švédská literatura. 1. vyd. Praha: Libri, 1998, s.
== Dílo ==
Blixenová psala [[Dánština|dánsky]] i [[Angličtina|anglicky]]. Těžiště jejího díla je v útvaru dlouhé [[povídka|povídky]]. Děj většiny v z nich se odehrává v období od pol. [[18. století]] do pol. [[19. století]], hrdiny jsou většinou postavy z vyšších společenských kruhů nebo naopak archetypální, sociálně nezařazení představitelé „duchovní aristokracie“, a jejich společným rysem je protinaturalistická vypravěčská technika s důrazem na osobu autoru, respektive vypravěče, vyznačujícího se až božskou všemocností ve vztahu k literárním postavám (oblíbeným motivem Blixenové jsou loutky).
V souladu s dobovou lokalizací děje charakterizuje [[novela|novely]] i lehce archaizovaný a vysoce formalizovaný jazyk. Mezní situací příběhů Karen Blixen je obvykle chvíle existencionálního osudového rozhodování (v tom se autorka jeví jako dědička a pokračovatelka [[Søren Kierkegaard|Sørena Kierkegaarda]]). Pronikavá autorská ironie, jež na sebe někdy bere podobu [[dekadence|dekadentní]], stylizované a na odiv stavěné cyničnosti, brání přehnanému patetizování. Snahu o zobecnění a širší psychologickou platnost příběhů podtrhují všudypřítomné vazby s dědictvím kulturního světa evropského i mimoevropského, v němž se postavy Blixenové pohybují. Pod pláštěm historických převleků skrývá Blixenová vysoce kritický postoj k měšťáckým hodnotám a úzkoprsé morálce.
Moderní [[feminismus|feministická]] kritika rovněž upozorňuje, že nositelem síly a energie jsou u Blixenové často ženské postavy, zatímco muži mívají spíše sklon ke slabošství.<ref
'''Africká farma'''(Den afrikanske farm, také pod názvem ''Vzpomínky na Afriku'' - [[1992]]) je autobiografická próza, která byla veřejností velmi vstřícně přijata. Kniha je žánrovou směsicí vzpomínek, lyrizovaných popisů a esejistických úvah, čerpajících ze spisovatelčiných zážitků z doby pobytu v Africe. Děj sice nemá výrazný ucelený epický průběh, nicméně text je koncipován jako stylizovaný příběh o ztraceném ráji. Přestože Blixenová Afriku značně idealizuje, kniha nabízí řadu zajímavých postřehů o vztahu mezi různými kulturami a mezi přírodou a kulturou obecně.<ref>HUMPÁL, Martin, Helena KADEČKOVÁ a Viola PARENTE-ČAPKOVÁ. Moderní skandinávské literatury: 1870–2000. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2006, s.
'''Film'''
Řádek 80:
* Blixen, Karen: ''Essays''{{#tag:ref|Senere udvidede udgaver: ''Mit livs mottoer og andre essays'' (1978) og ''Samlede essays'' (1985).|group=note}} (Mit livs mottoer; Daguerreotypier; En båltale med 14 års forsinkelse; Fra lægmand til lægmand; Breve fra et land i krig; Gensyn med England; Om Retskrivning; H.C. Branner "Rytteren"), Nakladatelství Gyldendal, Kodaň 1965.
* Blixen, Karen: ''Efterladte fortællinger''{{#tag:ref|Senere udvidede udgaver: ''Kongesønnerne og andre efterladte fortællinger'' (1985) og ''Karneval og andre fortællinger'' (1994).|group=note}} (Familien de Cats; Onkel Théodore; Karneval; Den sidste dag; Onkel Seneca; Den fede mand; Anna; Den stolte dame; Bjørnen og kysset; Gensyn), Udgivet med efterskrift af Frans Lasson, Nakladatelství Gyldendal, Kodaň 1975.
* Blixen, Karen: ''Breve fra Afrika
* Dinesen, Isak: ''Daguerreotypes and Other Essays'', Udgivet af The University of Chicago Press, Chicago 1979.
* Blixen, Karen: ''Moderne ægteskab og andre betragtninger'',{{#tag:ref|Originalmanuskriptets titel: ''Om Ideal og Natur''.|group=note}}{{#tag:ref|Senere medtaget i ''Samlede essays'' (1985).|group=note}} Udgivet med forord af Frans Lasson, Nakladatelství Gyldendal, Kodaň 1981.
| |||