Verze z 2. 4. 2013, 09:48 editovat Uacs451 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 193 editací rvv ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 5. 2013, 15:00 editovat zrušit editaci Packa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 34 119 editací obrázek na začátek stránky, obr na výšku s upright, typo,-nevhodný řádek v tabulce "není důležité", +obr Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor: Touristenmassen auf der Karlsbrücke.jpg\|thumb\| upright=1.52\|Masa turistů na Karlově mostě v Praze ]] ▼ '''Cestovní ruch''' nebo také '''turismus''' je souhrn přechodných pobytů osob ([[turista\|turistů]]) v cílových oblastech (destinacích) a souhrn [[služba\|služeb]], které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Tvoří významnou část [[ekonomika\|hospodářství]], zejména v některých zemích, a podle [[Světová organizace cestovního ruchu\|Světové organizace cestovního ruchu]] (''World Tourism Organization'', UNWTO) jen mezinárodní cestovní ruch tvoří asi 25 až 30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů osob. Přes hranice cestovalo v roce 2008 celkem 922 milionů osob a vznikl tak obrat v objemu 642 miliard [[euro\|eur]].<ref name="jedna"> [http://unwto.org/facts/eng/pdf/barometer/UNWTO_Barom09_2_en.pdf UNWTO World Tourism Barometer červen 2009] </ref> ▲[[Soubor: Touristenmassen auf der Karlsbrücke.jpg\|thumb\| upright=1.5\|Masa turistů na Karlově mostě v Praze ]] == Turista ==▼ Klient služeb cestovního ruchu se nazývá [[turista]]. Světová organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) definuje turistu jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.<ref name="jedna"/> Podle této definice mezi turisty nepatří [[migrant]]i, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“). Definice UNWTO nerozlišuje, za jakým účelem klienti cestují, nejčastnější důvody bývají poznávací, rekreační, sportovní, ale také profesionální a obchodní.▼ [[Soubor: Trocadéro.jpg\|thumb\| upright=1.0\|Turisté pod [[Eiffelova věž\|Eiffelovou věží]] v [[Paříž]]i]] ▼ ▲== Turista == ▲Klient služeb cestovního ruchu se nazývá [[turista]]. Světová organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) definuje turistu jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.<ref name="jedna"/> Podle této definice mezi turisty nepatří [[migrant]]i, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“). Definice UNWTO nerozlišuje, za jakým účelem klienti cestují, ~~nejčastnější~~nejčastější důvody bývají poznávací, rekreační, sportovní, ale také profesionální a obchodní. == Cíle (destinace) == ▲[[Soubor: Trocadéro.jpg\|thumb\| upright=1.0.8\|Turisté pod [[Eiffelova věž\|Eiffelovou věží]] v [[Paříž]]i]] Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky ([[Francie]], [[Itálie]], [[Řecko]]), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně. Významnou složku tvoří sportovní turismus: olympiády, mistrovství, turnaje. === Nejoblíbenější destinace mezinárodního turismu === {\| class="wikitable sortable" style="margin:1em auto 1em auto;" ! Pořadí\|\|\|\|Země\|\| Region \|\|~~IPříezdy~~Příezdy<br /> (2009)<ref name=WTO2010>{{Citace elektronické monografie\| datum=April 2010\| url=http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/barometer/UNWTO_Barom10_update_april_en_excerpt.pdf\| titul=UNWTO World Tourism Barometer, Interim Update, duben 2010\| vydavatel = World Tourism Organization\| datum přístupu=2010-05-07}}</ref>\|\|Příjezdy <br /> (2008)<ref name=WTO2010/> \|\|Příjezdy<br /> (2007)<ref name=WTO2010/>\|\|Příjezdy <br /> (2006)<ref name="WTO2010"/> \|- \|1\|\| {{flagicon\|FRA}}\|\|[[Francie]]\|\|Evropa\|\|align="right"\|74.2 milionu\|\|align="right"\|79.2 milionu\|\|align="right"\|80.9 milionu\|\|align="right"\|77.9 milionu Řádek 37: === Příjem z mezinárodního turismu === [[File:Crowds at Zlatni Rat beach, Bol (5971394298).jpg\|thumb\|upright=0.8\|Mořské pláže jsou jednou z nejčastějších turistických destinací]] {\| class="wikitable sortable" style="margin:1em auto 1em auto;" \|- Řádek 60 ⟶ 61: \|- \|10\|\|{{flagicon\|Rakousko}}\|\| [[Rakousko]]\|\|Evropa\|\|align="right"\|---\|\|align="right"\|$21.8 mld. \|\|align="right"\|$18.9 mld. \|\|align="right"\|$16.6 mld. \|- ~~\|11,12,13...\|\|{{flagicon}}\|\|není důležité\|\|~~ \|- \|32\|\|{{flagicon\|CZE}}\|\|[[Česko\|Česká republika]]\|\| Evropa\|\|align="right"\|---\|\|align="right"\|$7.7 mld. \|\|align="right"\|$6.6 mld. \|\|align="right"\|$5.5 mld. Řádek 92 ⟶ 91: ==== Povrchové vody ==== [[File:Tourists Hire Their Own Boat (8412534131).jpg\|thumb\|Turisté na pronajaté lodi]] sezónní využitelnost je závislá na teplotních poměrech, které vytvářejí předpoklady pro areálové rozmístění jeho realizace. Jejich hodnotu vytváří řada komponentů jako je například teplota a čistota vody, kvalita pobřežních pláží apod. Jejich znehodnocování má negativní vliv na jejich využití. Řádek 104: === Reliéf a morfologické poměry === [[File:Japanese tourists at Riffelsee.JPG\|thumb\|Vysokohorská turistika v Alpách]] Pevnina je nezbytnou základnou pro fyzickou existenci člověka. Morfologická rozmanitost povrchu spolu s podnebím stále do značné míry určuje jeho život. Na přelomu 19. a 20. století začaly mít (tvary a celkový charakter reliéfu krajiny) morfologické poměry hodnotu pro využití cestovním ruchem. Řádek 119 ⟶ 120: === Rostlinstvo a živočišstvo === [[File:Gibraltar Barbary Macaque on a tourist.jpg\|thumb\|upright=0.8\|Lákadlem pro turisty na Gibraltaru jsou volně žijící [[Magot bezocasý\|makakové]]]] Jako celek má menší vliv na rozmístění cestovního ruchu. Ve vyspělých zemích mají lesní porosty značný význam pro letní rekreaci a turistiku městské části populace. I některé rostlinné druhy a společenstva jsou objektem zájmu cestovního ruchu pokud nejde o oblast se zákazem přístupu veřejnosti. Světově proslulé jsou atraktivní porosty sekvojí v národním parku [[Muir Woods]] u San Franciska, obřích sekvojovců v národním parku [[Sequoia]] v Kalifornii. V České republice se zájem soustřeďuje na [[Žofínský prales\|Žofínský]] a [[Boubínský prales]]. Řádek 141 ⟶ 143: V souvislosti s masovou účastí obyvatelstva na podnicích tohoto druhu roste i význam těchto zařízení v cestovním ruchu. Počet diváků je mnohonásobně vyšší než počet těch, kteří se zajímají o náročnější formy společenského vyžití, proto zařízení, která jsou budovaná pro tyto účely dosahují mnohdy kolosálních rozměrů. [[Olympijské hry]], světová nebo regionální mistrovství různých sportů soustřeďují do míst konání velký počet diváků. Řadí se k nim tradiční karnevaly, [[býčí zápa]]sy ve Španělsku a Mexiku atd. V cestovním ruchu si své místo udržují také různé zábavní parky např.: [[Prater]] ve Vídni, [[Tivoli]] v Kodani, [[Disneyland]] na Floridě. ==Odkazy==▼ <!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. --> * ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie. '' === Reference ===▼ <references/>▼ ▲==Odkazy== ===Literatura=== Řádek 150 ⟶ 153: * PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef: ''Výkladový slovník cestovního ruchu''. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4 * ŠTĚPÁNEK, Vít; KOPAČKA, Ludvík; ŠÍP, Jiří: ''Geografie cestovního ruchu''. Praha : Karolinum, 2001, 228 s. ISBN 80-246-0172-9 ▲=== Reference === ▲<references/> === Související články ===

Cestovní ruch: Porovnání verzí