Oblouk (architektura): Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 7 lety
m
napřímení odkazu
m (Bot: Odstranění 74 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q12277))
m (napřímení odkazu)
== Popis a funkce ==
[[Soubor:Bågvalv.png|left|400px|thumb|1. Závěrečný klenák, 2. Klenák, 3. Pateční klenák, 4. Pateční spára, 5. Pata oblouku, 6. Nosná zeď, 7. Vrchol oblouku, 8. Výška (vzepětí) oblouku, 9. Rozpon oblouku]]
Nejjednodušší konstrukce nadpraží otvoru, vodorovný [[nosník]], je namáhán v horní polovině průřezu tlakem a v dolní tahem. [[Cihla]], kámen i zdivo mají vysokou pevnost v tlaku, ale malou v tahu. Vodorovný kamenný nosník ([[architráv]]) je proto použitelný jen pro velmi malé rozpony. Poměry se výrazně zlepší, pokud se dva nosníky opřou o sebe a vytvoří trojúhelníkovou klenbu (viz Druhy kleneb). Z hlediska tvaru a působení sil si lze ideální klenební oblouk představit jako obrácené [[lano]], v němž místo tahu působí pouze tlaky.<ref>http://trako.arch.rwth-aachen.de/downloads/rottke/V-Bogen/index.html </ref> Jako volně visící lano, také ideální oblouk má tvar [[řetězovka|řetězovky]] (''Gateway Arch'', [[St. Louis|Saint Louis]]), případně [[parabola (matematika)|paraboly]]. Pro zděný oblouk paradoxně platí, že je pevný pouze při stálém zatížení, které brání vzájemným posunům kamenů nebo cihel. U mostních oblouků a ocelových, případně i železobetonových konstrukcí vůbec hraje významnou roli také to, zda jsou konce oblouku pevně vetknuty, anebo zda mají dva, případně i více kloubů.
 
== Konstrukční problémy ==
201 018

editací