Dějiny Rakouska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnani presmerovani |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 248:
Již roku 1945 proběhly v Rakousku také volby, v nichž získala většinu [[Rakouská lidová strana]] (ÖVP). Přítomnost Spojenců zabránila Sovětům manipulovat s hlasy, takže komunisté získali jen 5 % hlasů. Novým kancléřem se stal [[Leopold Figl]], zatímco Renner se stal prvním [[Seznam rakouských prezidentů|prezidentem]]. Následovalo období vylučování bývalých nacistů ze státní správy a hospodářské obnovy, které pomohl také program [[Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu|UNRRA]] a [[Marshallův plán]]. V následujících volbách i přes sovětskou propagandu komunisté zcela propadli a s těsným rozdílem volby vyhrála ÖVP a [[Rakouská sociálně-demokratická strana]] (SPÖ). Tyto strany si vzaly poučení z nesmiřitelného nepřátelství dvou hlavních stran za první republiky a vytvořily velkou koalici, což umožnilo snadné prosazení potřebných zákonů.<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 553–563.</ref>
Vedle hospodářské obnovy představovalo pro rakouské politiky znovuzískání plné suverenity Rakouska. Rakouští představitelé zprvu naráželi na obtíže způsobené [[studená válka|studenou válkou]], věci se však rozhýbaly po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]ově smrti. Noví sovětští představitelé projevili ochotu k vyjednávání o rakouské suverenitě, stanovili si však podmínku, aby Rakousko zůstalo neutrální a nevstupovalo do [[Severoatlantická aliance|NATO]]. [[15. květen|15. května]] [[1955]] byla nakonec podepsána mezi zástupci Rakouska a Spojenců [[Rakouská státní smlouva|státní smlouva]], jež znamenala odchod okupačních vojsk z Rakouska.<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 563–566.</ref>
== Druhá rakouská republika (1955–současnost) ==
| |||