Narodil se v [[Marseille]]. Vystudoval filozofii u [[Gaston Bachelard|Gastona Bachelarda]]. Roku [[1933]] vstoupil do [[Komunistická strana Francie|Komunistické strany Francie]]. Po jejím zákazu roku [[1940]] byl tři roky vězněn. Po válce působil i v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. Zlom v jeho [[politika|politické]] orientaci znamenal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu v roce [[1956]], který odhalil [[Stalin|Stalinovy]]ovy zločiny. Na tuto svoji deziluzi reagoval prací ''Perspectives de l'homme'' z roku [[1959]], kde se zaobíral francouzským filozofickým [[katolicismus|katolicismem]] a [[existencialismus|existencialismem]]. Roku [[1968]] vystoupil proti sovětské [[Vojenská okupace|okupaci]] [[Československo|Československa]] a k myšlenkám [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] se přihlásil knihou ''La liberté en sursis. Prague 1968'', načež byl vyloučen z Komunistické strany Francie. V [[70. léta 20. století|70. letech]] se přiklonil ke [[křesťanství]] a k víře v [[Bůh|Boha]]. To ho vedlo ke stále ostřejší [[kritika|kritice]] [[západ]]ní [[civilizace]], která Boha ztratila, až roku [[1981]] konvertoval k islámu. Roku [[1987]] založil ve [[španělsko|španělské]] [[Cordoba|Cordobě]] institut k rozvíjení dialogu [[kultura|kultur]], který však utrpěl značnou ztrátu prestiže po kontroverzních Garaudyho relativizacích [[nacismus|nacistického]] [[Holokaust|holocaustu]] [[Židé|Židů]] v jeho pozdních pracích o [[Izrael]]i a [[Palestina|Palestině]].<ref>http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/60742.stm</ref>
