Javoříčské jeskyně: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q11015819) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 12:
Odnepaměti byly na Špraňku známé a přístupné prostory tzv. '''Svěcené díry''' a [[propast]] '''Zátvořice'''. Nejstarší písemná zmínka o Svěcené díře pochází od anonymního autora z roku [[1873]].
V roce [[1936]] začal v jeskyních na Špraňku působit místní revírník Vilém Švec. Ten zahájil se svou skupinou ve Svěcené díře výkopové práce. Po šesti [[Týden|týdnech]] se jim otevřela 27 metrů hluboká [[propast]], na jejíž dno postupně sestoupili. Narazili na jeskynní chodbu, která pokračovala oběma směry. Po obtížném průniku prostorami tzv. '''Objevné cesty''' (součást středního patra) objevili badatelé dne [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] mohutné prostory Dómu gigantů a z něj posléze i další prostory horního patra Javoříčských jeskyní. Brzy po objevu bylo v '''Suťovém dómu''' zaměřeno místo, z nějž byla prokopána [[chodba]] na [[
Dalším významným obdobím historie Javoříčských jeskyní je období [[1949]] - [[1958]]. Badatelská skupina brněnského Geografického ústavu pod vedením doc. [[Vladimír Panoš|Vladimíra Panoše]], kdy byly objeveny jednak další části středního patra - '''Hlinité jeskyně''' a dále tzv. [[Jeskyně Míru]] v pokračování Svěcené díry, tvořící součást horního patra. Jeskyně Míru, resp. jejich část, byla také v roce [[1961]] zpřístupněna veřejnosti.
| |||