Pitva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení 2 odkazů |
|||
Řádek 1:
[[Soubor:Rembrandt Van Rijn, Die Anatomiestunde des Dr. Nicolaes Tulp.jpg|thumb|Obraz [[Anatomie doktora Tulpa]] od [[Rembrandt]]a znázorňující přednášku [[Nicolaes Tulp|Nicolaese Tulpa]]]]'''Pitva''' (sekce, autopsie) je druh [[Lékařství|medicínského]] nebo [[
Místnost, ve které se pitvá, se obecně nazývá pitevna, v případě patologicko-anatomických, zdravotních a soudních pitev se někdy používá též název autoptický sál, spíše historicky i prosektura. Pro pitvajícího se někdy používá pojem prosektor nebo sekant. Podle druhu pitvy může pitvu provádět lékař-patolog, soudní lékař, anatom, veterinární lékař, zoolog a podobně.
Řádek 8:
Na prvních evropských univerzitách ve 12. a 13. století se upouštělo od pitev k vědeckým účelům. Církev deklarovala lidskou mrtvolu jako nedotknutelnou. Hlavními pracemi do té doby byly díla [[Galén]]ova, který pitval jen zvířata, i když pitvy nebyly v jeho době výslovně zakázány. Také Arabové s největší pravděpodobností neprováděli pitvy, přestože je Korán nezakazoval.
První tzv. anatomické divadlo ve formě amfiteátru založil v roce 1594 basilejský profesor [[Felix Platter]]. V něm předvedl okolo 300 veřejných pitev. První taková veřejná pitva v Čechách byla provedena 8. až 12. června 1600 v Rejčkově koleji profesorem [[Ján Jesenský|Jánem Jesenským]]. Vydal o ní spis s názvem ''Johannis Jessenii á Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia'' (Jana Jesenského z Jeseného historie o pitvě provedené v Praze roku 1600), dílo bylo vydáno ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenberg]]u.<ref>Biermann, K. – Hanus, F. et al. : ''Kronika medicíny.'' Praha: Fortuna Print. 1994. ISBN 80-85873-16-8 </ref>
== Rozdělení pitev ==
| |||