František Ladislav Rieger: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW) |
m napřímení 2 odkazů |
||
Řádek 60:
}}</ref> Po druhém ročníku se měl podle přání otce vrátit domů a učit se mlynářem, ale pro chlapcovo nadání byl otec přemluven, aby ponechal syna na studiích. Ve třetím ročníku bydlel u prefekta Kudrny, který mu přidělil byt přímo v ústavní knihovně, což ho kladně poznamenalo. V tomto ročníku už taky Rieger vyučoval svou třídu latinu a to nejen podáváním výkladu, nýbrž své spolužáky také zkoušel. Při setkání s českou knihou se v něm probudil vlastenecký cit, který jej táhl k [[Praha|Praze]].
V roce [[1833]] ho matka dovedla k [[Josef Jungman|Josefu Jungmanovi]], který jej zapsal na studia do [[Klementinum|Klementina]]. František se zapsal do humanitního oddělení staroměstského akademického gymnázia.<ref name="Kdo byl kdo"/> To bylo jedním z nejprestižnějších akademických gymnázii v zemi. Vyučovacím jazykem byla jako všude němčina, byli zde jen dva čeští kantoři a to [[František Jan Svoboda]] a [[Josef Jungman]] v humanistických třídách. Jungman byl Riegrovým třídním profesorem a Rieger mu pomáhal s vytvářením [[Jungmannův slovník |slovníku českého jazyka]]. Za pomoci [[Pavel Josef Šafařík|Pavla Josefa Šafaříka]] začal dopisovat do týdeníku ''[[Světozor]]''. Jeho prvním dílem byl překlad dvou článků a ve stejném čase mu ''[[Květy (časopis)|Květy]]'' uveřejnily pár [[
Roku [[1835]] ho přítel [[Václav Štulc]] zavedl do kroužku mladých vlastenců okolo [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] a [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchy]] v Komárkově kavárně na [[Staré Město (Praha)|Starém městě]]. Od matky byl vybaven penězi a mohl si dovolit kupovat knihy a navštěvovat divadelní představení. [[21. prosinec|21.prosince]][[1834]] navštívil s kolegou Karlem Tomíčkem Tylovu [[Fidlovačka|Fidlovačku]], v níž ho zaujaly dvě písně a to ''[[Kde domov můj]]'' a ''Za dnů radosti'', jinak ale ve svých pamětech uvedl, že se mu představení moc nelíbilo. Roku [[1836]] se setkal s Tylem osobně a to v nové kavárně, kam jej zavedli přátele Štulc a Pichl. Pravidelnými hosty zde byl například Tyl, Mácha, [[Karel Sabina]], [[Jan Slavomír Tomíček]], [[Karel Tupý]] (Boleslav Jablonský), [[Karel Jaromír Erben]], [[Václav Svatopluk Štulc]], [[Josef Bojislav Pichl]], [[Karel Vladislav Zap]], [[Karel Boleslav Štorch]] a mnoho dalších, kteří ovlivnili Riegra ve vlasteneckém duchu. Snad právě i tady se seznámil s [[František Ladislav Čelakovský|Čelakovským]], [[František Dittrich|F. Dittrichem]] (budoucím pražským purkmistrem), [[Karel Slavoj Amerling|Amerlingem]] a (což bylo pro jeho budoucnost důležitější) s [[František Palacký|Františkem Palackým]].
Řádek 82:
=== Revoluce 1848 a nástup do politiky ===
[[Soubor:František Ladislav Rieger.jpg|thumb|left|Mladý František Ladislav Rieger]]
Během [[Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]] se zapojil do politického života a stál v čele [[Liberalismus v Česku|českých liberálů]]. Jeho prvním faktickým zapojením do politiky byla účast na jednání českých emisarů ve Vídni, kam dovezli návrh českých státoprávních a ústavních požadavků. Na jednání dorazil nikoliv z Prahy, ale z Itálie, kde byl předtím na cestách. Výsledkem jednání byl takzvaný [[Druhý kabinetní list]] (nazývaný též [[Česká charta]]), kterým panovník vycházel částečně vstříc právům zemí koruny české. 28. května 1848 jmenoval v Čechách [[Guvernér|místodržící]] Thun vládní radu, v níž usedli mimo jiné Palacký, Rieger, zástupci šlechty i českoněmecký továrník [[Karl Herzig]]. Šlo o reakci na eskalaci revolučního hnutí ve Vídni a pokus o vytvoření prozatímního exekutivního orgánu v Čechách.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 28-29, 39</ref>
Podílel se na přípravě [[Slovanský sjezd|slovanského sjezdu]] v Praze ve dnech 2. až 12. června 1848 a vtiskl mu [[Austroslavismus|austroslavistickou]] orientaci.<ref name="Biographien"/> Stal se členem [[Národní výbor (1848)|Národního výboru]] a poslancem nového rakouského zákonodárného sboru [[Kroměřížský sněm|Říšského sněmu]], kde brzy po zahájení jeho zasedání prosadil prostřednictvím interpelace, aby byl z vazby propuštěn další významný český politik [[František August Brauner]]. Ve sněmovně tehdy čeští poslanci zaujali vůči vládě vcelku vstřícný postoj a vláda jej opětovala. V září 1848 čeští poslanci včetně Riegra odmítli návrh na vyslovení nedůvěry vládě podaný českoněmeckým liberálem [[Ludwig von Löhner|Ludwigem von Löhnerem]] a celkově se v politickém spektru rakouského parlamentu přesouvali na pravici. V říjnu 1848 Rieger na sněmu podpořil vojenskou intervenci proti revolučním [[Uhersko|Uhrám]].<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 58, 61, 63, 65-66</ref>
| |||