Nikolaj Sergejevič Korotkov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 10 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q918543) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 10:
Po návratu do [[Petrohrad|Petrohradu]] v dubnu [[1905]] se chystal k obhajobě své doktorské práce, ovšem byl to krátký článek pro Vojenskou lékařskou akademii v roce 1905, který mu zajistil věhlas. Technika měření krevního tlaku byla zaznamenána na necelé jedné stránce (pouhých 281 slov) v univerzitním zpravodaji "Izvestie Imp. Voiennomedicinskoi Akademii":
:"[[Riva-Rocci|Riva-Rocciho]] manžetu umístíme ve střední třetině [[paže]]. [[Tlak]] v manžetě rychle zvýšíme až je zcela zastaven [[Oběhová soustava|krevní oběh]] pod manžetou. Poté necháme [[rtuť]] v manometru klesat naslouchaje k tepně níže pod manžetou dětským stetoskopem. Zpočátku není slyšet žádný [[zvuk]]. S poklesem rtuti v manometru na jistou hladinu se objeví první krátké zvuky - jejich přítomnost značí částečný průtok krve pod manžetou. Značka manometru, u které se objeví první zvuky, odpovídá maximálnímu tlaku krve. S dalším poklesem rtuti v manometru slyšíme systolické šumy, které přecházejí znovu v tóny. Nakonec všechny zvuky vymizí. Čas vymizení zvuků značí volný průchod pulzní vlny; jinými slovy v momentě vymizení zvuků nejnižší tlak v tepně převýší tlak v manžetě. To značí, že manometrická značka odečtená v této chvíli odpovídá minimálnímu tlaku krve."
Kritické poznámky Korotkovových oponentů byly konfrontovány o měsíc později na půdě Carské vojenské akademie, kde Korotkov demonstrací na zvířecím modelu podpořil svou teorii, že zvuky, které popsal vznikají v místě měření a nikoliv v srdci. Získal pochvalu od profesora M. V. Janovského, který řekl: "Korotkov si povšiml a moudře využil fenomén, který mnozí pozorovatelé před ním přehlédli." Janovský a jeho žáci ověřili přesnost techniky a popsali jednotlivé fáze auskultačních zvuků a tato technika vešla ve známost jako metoda Korotkovova-Janovského.
| |||