Avidin-peroxidáza: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 4 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q413665)
m napřímení 3 odkazů
Řádek 4:
== Použití ==
[[Soubor:HeLa cell endocytic pathway labeled for EGFR and transferrin.jpg|thumb|Mikrofotografie lidských [[HeLa]] buněk; tmavé skvrny znázorňují místa, kde se vyskytuje v buňce protein [[transferin]], a to právě pomocí vazby křenové peroxidázy na bílkovinu transferin]]
Avidin-peroxidáza se velmi často používá v laboratoři k vizualizaci různých biochemických interakcí (protein-proteinových, protein-[[Sacharidy|sacharid]]ových, …), u nichž jeden z účastníků této interakce je modifikován [[vitamín H|biotin]]em. Avidin je schopen se specificky a velmi silně vázat na biotin a přes tzv. avidin-biotinový můstek je tedy schopen připojit peroxidasu k interagujícím látkám.
 
Peroxidáza pak po dodání zdroje [[Peroxidy|peroxidu]] ([[peroxid vodíku|H<sub>2</sub>O<sub>2</sub>]], [[peroxoboritan sodný|NaBO<sub>3</sub>]], …) a vhodného [[substrát (chemie)|substrátu]] (jenž oxiduje a změní jeho vlastnosti –[[barva]], [[rozpustnost]]) vizualizuje tuto interakci. Příkladem vhodných substrátů můžou být [[4-chloro-1-naftol]] - po oxidaci dochází ke vzniku nerozpustné fialové látky – a [[ABTS]] (2,2'-azino-bis(3-ethylbenzthiazolin-6-sulfonát), který tvoří stabilní, zeleně zbarvené rozpustné [[radikál]]y.
Řádek 33:
| 3-9
|-
|[[kyselostKyselina|pH]] optimum
|6-6,5<ref>Schomberg, D., Salzmann, M., and Stephan, D., Enzyme Handbook 7, EC 1.11.1.7:1–6 (1993).</ref>
|-
|[[Inhibice|inhibitor]]y
|[[Kyanidy|CN<sup>-</sup>]], [[Sulfid|S<sup>2-</sup>]], [[Fluoridy|F<sup>-</sup>]], [[Nitridy|N<sup>3-</sup>]], [[Železo#Sloučeniny železité Fe3+|Fe<sup>3+</sup>]], <ref>Zollner, H., Handbo]ok of Enzyme Inhibitors, 2nd Ed., Part A: 367–368 (1993). </ref>
|-