Žaberní štěrbina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 3 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q3068417) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 4:
== Vývoj ==
Žaberní štěrbiny vznikají částečně z [[Entoderm|endoderm]]u a částečně z [[ektoderm]]u. Nejprve dojde k oddělení váčků z stěny [[prvostřevo|prvostřeva]] (ty jsou tedy entodermálního původu), ty proráží [[mezoderm]] a naproti jim jdou vchlípené váčky z ektodermu. Po splynutí váčků z ektodermu a entodermu dochází ke vzniku otvoru propojujícího vnitřní část těla s vnějším prostředím. U [[kruhoústí|kruhoústých]] vznikají na entodermální části ještě vlastní [[žábry]], naopak u ostatních obratlovců se vyvíjí žábry z ektodermu. V přepážkách mezi žaberními štěrbinami vznikají tzv. [[žaberní oblouk]]y.<ref name=rocek>{{citace elektronické monografie| url=http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie12%20def.pdf | titul= Obecná morfologie živočichů, Dýchací soustava |jméno=Zbyněk |příjmení=Roček}}</ref>
U různých vodních obratlovců došlo k různým stavebním změnám žaberních štěrbin. Některé například postupně zanikly. Kvůli postupné redukci některých žaberních oblouků u žraloků dochází ke vzniku zvláštní žaberní štěrbiny, tzv. [[spirakulum]]. To sice nese veškeré cévní a nervové zásobení, ale již zpravidla neplní svou funkci (výjimkou jsou tzv. [[pseudobranchiae]]). U [[ryby|ryb]] zase veškeré žaberní štěrbiny pokrývá speciální kryt, známý jako [[skřele]] (operculum).<ref name=rocek />
| |||