Kyselina mléčná: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
karboxylová by se, jeslti soudím správně, mělo užívat až od dvou COOH skupin na uhlovodíku, tak jak tak by šlo o kyselinu hydroxyethankarboxylovou (1-hydroxyethan-1-karboxylová) nikoliv o butylkarboxylovou |
m napřímení 3 odkazů |
||
Řádek 15:
}}
'''Kyselina mléčná''' je kysele chutnající, lehce [[Rozpustnost|rozpustná]], bezbarvé [[krystal]]y tvořící kyselina s chemickým vzorcem CH<SUB>3</SUB>–CHOH–COOH. Po [[kyselina glykolová|kyselině glykolové]] jde odruhou nejjednodušší [[Hydroxykyseliny|hydroxykyselinu]]. Tato kyselina vzniká [[mléčné kvašení|mléčným kvašením]] cukrů, např. v mléce, sýrech, kyselém zelí. Používá se proto v pekařství, pivovarnictví (E270), [[koželužství]], k přípravě limonád a při [[barvení textilií|barvení]] a [[zušlechťování textilií]] (pohmat, lesk). Většinou je [[
[[Polymer]] kyseliny mléčné ([[PLGA]]) má využití jako médium pro růst [[kmenová buňka|kmenových buněk]].<ref>[http://osel.cz/index.php?clanek=1715 Lidským kmenovým buňkám pomáhá napravit porušenou míchu vhodné "lešení"], osel.cz</ref>
Řádek 26:
** Glukóza může být také využita na tvorbu jaterního [[glykogen]]u jakožto zásoby energie (pokud je potřeba zásobu doplnit).
V rozporu s velmi rozšířenou domněnkou nezpůsobuje tento nárůst přímo [[acidóza|acidózu]] ani není odpovědný za pozdější svalovou bolest.<ref name=Robergs>{{cite journal | url = http://ajpregu.physiology.org/cgi/reprint/287/3/R502.pdf | last1 = Robergs | first1 = RA | last2 = Ghiasvand | first2 = F | last3 = Parker | first3 = D | title = Biochemistry of exercise-induced metabolic acidosis | journal = Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol | year = 2004 | pages = R502–R516 | issue = 3 | volume = 287 | pmid = 15308499 | doi = 10.1152/ajpregu.00114.2004}}</ref> To proto, že laktát není sám schopen odštěpovat [[proton]]<ref name=Robergs/> a navíc [[
Odpovědnost laktátu za vznik acidózy byla a je předmětem mnoha konferencí na poli [[sportovní fyziologie]]. Robergs ''et al''. přesně sledovali pohyb protonů během glykolýzy. Při tom však došli k hypotéze, že [H<sup>+</sup>] je nezávislá proměnná, která určuje vlastní koncentraci. Čerstvá revize od Lindingera ''et al''.<ref name=lindinger/> vyvrací [[stechiometrie|stechiometrický]] přístup používaný Robergsovou skupinou.<ref name=Robergs/> Použitím tohoto stechiometrického procesu byly ignorovány kauzativní faktory (nezávislé proměnné) koncentrace vodíkových iontů ([H<sup>+</sup>]). Těmito faktory jsou [[diference silných iontů]] [SID], [[Parciální tlak|PCO<sub>2</sub>]] a [[pufr]]y slabých kyselin. Laktát je silný aniont a způsobuje redukci [SID], což má za následek zvýšení [H<sup>+</sup>], aby se udržela [[elektroneutralita]]. Také PCO<sub>2</sub> způsobuje zvýšení [H<sup>+</sup>]. Během tělesné zátěže koncentrace laktátu a PCO<sub>2</sub> stoupají, tím narůstá i [H<sup>+</sup>] a klesá [[
Při intenzivní zátěži nemůže [[Dýchání|dýchací]] řetězec udržet dostatečný počet atomů vodíku, které by se mohly účastnit tvorby [[NADH]]. K udržení anaerobní produkce energie glykolýzou je potřeba mít NAD+, aby se dal oxidovat [[3-fosfoglyceraldehyd]]. Při anaerobní glykolýze se NAD+ „osvobozuje“, zkombinují-li se nezoxidované atomy vodíku s molekulou [[pyruvát]]u a poté vytvoří laktát. Pokud k tomu nedojde, glykolýza se zastaví. Laktát se ovšem tvoří dál i při přestávce v zátěži nebo při jejím zmírnění. To je proto, že [[Červená krvinka|červené krvinky]] nemají [[mitochondrie]] a také kvůli omezením vyplývajícím z aktivity [[enzym]]ů ve [[Svalové vlákno|svalových vláknech]] s vysokou glykolytickou kapacitou.<ref>{{cite book|last=McArdle, Katch & Katch|title=Exercise Physiology: Energy, Nutrition, and Human Performance|year=2010|publisher=Wolters Kluwer/Lippincott Williams & Wilkins Health|isbn=0683057316 9780683057317}}</ref>
|