Laki: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 33 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q203726) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 78:
=== V roce 1783 ===
Již několik dní před samotnou erupcí postihla oblast série [[zemětřesení]], které napovídaly, že se [[magmatický krb]] pod povrchem plní magmatem.<ref name="park"/> Dne 8. června [[1783]] došlo k otevření trhliny [[Freatická erupce|freatickou erupcí]], vystupující žhavé magma se dostalo do kontaktu s vodou, čímž došlo k nárůstu tlaku a řadě silných hlasitých [[sopečná exploze|explozí]]. Ty utvořily až 130 kráterů, ze kterých začalo unikat [[Čedič|bazalt]]ické [[magma]]. Otevřelo se postupně deset menších paralelních trhlin, jež měly délku 2 až 5 km,<ref name="park"/> čímž vznikla v podstatě jednotlivá sopečná erupce dlouhá přes 25 km. Dnes se odhaduje, že došlo k deseti různým sopečným erupcím, každá nová erupce se více posunula směrem na sever.<ref name="park"/> Během několika dní došlo ke změně typu erupce, exploze začaly postupně ustávat a sopka se dostala přes [[Strombolský typ erupce]] až po [[Havajský typ erupce|výlevný havajský styl]], kdy láva bez explozí vytékala ve velkém množství a rychlosti na [[Povrch Země|povrch]]. Dle [[Index vulkanické aktivity|indexu sopečné aktivity]] dosáhla tehdejší erupce šestého stupně, ale současně během erupce došlo k extrémnímu uvolnění [[sopečné plyny|sopečných plynů]], převážně v podobě sloučenin síry, které zapříčinily jednu z největších [[Podnebí|klima]]tických událostí minulého tisíciletí.<ref>[Brayshay and Grattan, 1999; Demarée and Ogilvie, 2001]</ref>
[[Soubor:Laki (3).jpg|thumb|Širší pohled do okolí oblasti Lakagígar]]
Během samotné erupce se na povrch dostalo množství bazaltické lávy odpovídající 14 km<sup>3</sup> a 0,91 km<sup>3</sup> [[tefra|tefry]]. Odhaduje se, že láva zaplavila až 600 km<sup>2</sup><ref name="park"/>, odpovídající přibližně 0,5 % povrchu Islandu.<ref name="park"/> Čtyři nebo pět [[Lávová fontána|lávových fontán]]<ref name="populace"/> chrlilo lávu do výšky mezi 800 až 1400 [[metr|m]],<ref name="park"/> následkem čehož se dostalo obrovské množství pevného materiálu do [[atmosféra Země|atmosféry]], který byl pomocí [[Tryskové proudění|jetstreamů]] [[transport (geologie)|transportován]] po celé [[Země|planetě]]. Například v létě 1783 nastalo ve [[Spojené království|Velké Británii]] [[léto]], známé jako „písečné léto“ pro množství [[spad]]u v podobě sopečného prachu.<ref name="bbc.co.uk">[http://www.bbc.co.uk/timewatch BBC Timewatch: "Killer Cloud", broadcast 19 January 2007]</ref> Odhaduje se, že vlivem konvekce sopečný mrak nad místem erupcí vystoupal do výšky až 15 kilometrů<ref name="park"/> a [[aerosol]]y uniklé do atmosféry v průběhu následujících let způsobily znatelné ochlazení atmosféry severní polokoule Země.<ref name="francie">{{Citace elektronické monografie
| |||