Verze z 17. 8. 2012, 09:39 editovat Gampe (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 49 908 editací m typo infoboxu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 4. 2013, 15:40 editovat zrušit editaci Gumruch (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 37 765 editací link Nová věcnost, typo, +Kategorie:Čeští političtí vězni Přejít na další porovnání →
Řádek 6: \| popisek = Milada Marešová, asi 1930 \| datum narození = [[16. listopad]] [[1901]] \| místo narození = [[Praha]], {{Vlajka a název\|Rakousko-Uhersko}} \| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk\|1987\|2\|19\|1901\|11\|16}} \| místo úmrtí = Praha, {{Vlajka a název\|Československo}} \| národnost = \| vzdělání = [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze\|VŠUP]], [[Akademie výtvarných umění v Praze\|AVU]] Řádek 25: }} '''Milada Marešová''' ([[16. listopad\|16.  listopadu]] [[1901]], [[Praha]] – [[19. únor\|19.  února]] [[1987]], [[Praha]]) byla [[Česko\|česká]] ~~malířka~~[[malíř]]ka a ~~ilustrátorka~~[[ilustrátor]]ka. Věnovala se [[malba\|malbě]], [[kresba\|kresbě]] a [[ilustrace\|ilustrátorské tvorbě]]. Byla inspirována [[Expresionismus\|expresionismem]] německého ražení (~~[http://de.wikipedia.org/wiki/Neue_Sachlichkeit_%28Kunst%29 Die~~die Neue Sachlichkeit], česky [[Nová věcnost]]), který byl českými umělci doby meziválečné vesměs odmítán. Dále pak malíři [[Pablo Picasso\|Picassem]], [[Hieronymus Bosch\|Boschem]] a [[Henri Rousseau\|Henrim Rousseauem]]. Tématem obrazů jí bylo město a lidé, a to zejména ženy v různých situacích a s rozličným sociálním postavením. Dalším výrazným tématem jejích děl jsou sociální problémy. == Život == Milada Marešová se narodila do rodiny profesora [[František Mareš (rektor)\|Františka Mareše]], [[Fyziologie\|fyziologa]] a [[Filosofie\|filosofa]]. Studovala nejprve na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze\|Uměleckoprůmyslové škole]], pak u [[Vojtěch Hynais\|Vojtěcha Hynaise]] na [[Akademie výtvarných umění v Praze\|Akademii výtvarných umění]] (od roku [[1919]]). V rámci studií se dostala do [[Berlín\|Berlína]] a [[Paříž\|Paříže]], kde v roce [[1923]] studovala u českého výtvarníka [[František Kupka\|Františka Kupky]]. První samostatnou výstavu měla v Topičově salonu v Praze v roce [[1925]]. Do uměleckého světa ale výrazně vstoupila až výstavou v Aventinské mansardě ([[1930]]). Ilustrovala mnoho knih, bibliofilií a časopisů (Lidové noviny, Prager Presse, České slovo, Pestrý týden, Ženský svět). Malířka vytvořila počátkem 20.  let rozsáhlý soubor ručně malovaných diapozitivů pohádkových příběhů pro tzv. „domácí biograf“. Za spolupráci s ilegálním časopisem ''V boj'' [[Vojtěch Preissig\|Vojtěcha Preissiga]] byla v roce [[1940]] zatčena a odsouzena k 12 letům vězení. Po válce vstoupila do [[Komunistická strana Československa\|KSČ]], v roce [[1969]] z ní vystoupila na protest proti vstupu vojsk [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] do ČSSR. Po skončení [[Druhá světová válka\|2. světové války]] pracovala především v oboru dětské ilustrace. Malovat znovu začala na počátku 60.  let po návratu z cesty do [[Čína\|Číny]]. Poslední obrazy nakreslila v roce [[1983]], ke konci života jí bránila v práci [[Alzheimerova choroba\|Alzheimerova nemoc]]. == Výstavy == Řádek 39: * Východoslovenské múzeum, Košice [[1931]] * Hradec Králové, [[1932]] * Krásná jizba, Praha, [[1945]] -– kresby z káznice * Dům umění, Brno, ~~1985-1986~~1985–1986 * ''Milada Marešová -– Zapomenutá malířka českého modernismu'', [[Moravská galerie v Brně]], [[2008]] == Spisy == {{NK ČR\|jk01080220}} Řádek 95: \| titul = heslo '''Marešová, Milada''' \| sestavitel = \| sborník = Slovník českých a slovenských výtvarných umělců ~~1950-2002~~1950–2002 \| vydavatel = Výtvarné centrum Chagall \| místo = Ostrava Řádek 146: \| kapitola = Marešová, Milada \| typ kapitoly = heslo \| strany = ~~90-91~~90–91 }} Řádek 154: {{DEFAULTSORT:Marešová, Milada}} [[Kategorie:České malířky]] [[Kategorie:Čeští ilustrátoři]] [[Kategorie:Čeští političtí vězni]] [[Kategorie:Narození 1901]] [[Kategorie:Úmrtí 1987]]

Milada Marešová: Porovnání verzí