Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí

Přidáno 728 bajtů ,  před 6 lety
+citát
(→‎Externí odkazy: oprava a doplnění odkazů)
(+citát)
 
Nově vzniklá „strana“ měla hlásat loajalitu k Československu tak, aby byla ze strany státu nenapadnutelná. Zároveň měla dosáhnout maxima německých národních cílů. Náročný úkol, představovala samotná volba vůdce nové strany. Prvním kandidátem se stal rektor Německé univerzity v Praze [[Mariano San Nicolò]], který ale odmítl. Dalším vhodným kandidátem se stal vedoucí představitel německé tělocvičné organizace ''Deutscher Turnverband'' (DTV) Konrád Henlein.{{#tag:ref|V roce 1933 měl DTV asi 170 000 členů, což z něj činilo největší německou organizaci v Československu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kárník | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | titul = České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý. Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935) | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 577 | isbn = 80-7277-027-6 | poznámky = Dále jen ''České země v éře První republiky II'' | strany = 187}}</ref>|group=pozn.}} V rámci příprav na založení strany se Henlein zúčastnil turnerských slavností zahraničních Němců ve [[Stuttgart]]u, kde byl přijat samotným Adolfem Hitlerem. Nová organizace pod názvem ''Sudetoněmecká vlastenecká fronta'' ([[Němčina|německy]] ''Sudetendeutsche Heimatsfront'', ''SHF'') se ustavila [[1. říjen|1. října]] [[1933]], kdy vydal Henlein prohlášení, kterým oznámil její vznik. Organizace měla odstranit politické stranictví a pečovat o celý „sudetoněmecký kmen“ bez ohledu na jednotlivé stavy.<ref>''České země v éře První republiky II.'', s. 183–187.</ref>
 
{{Citát|Organizátor Tělocvičného spolku K. Henlein, opírající se o Svaz věrného kamarádství, se pokouší se souhlasem zdejšího nacionálněsocialistického vedení sjednotit pod názvem Fronta sudetoněmecké domoviny nacionální Sudetoněmectvo, pokud není kompromitováno procesy.|německý vyslanec v Praze Walter Koch 5. 10. 1933 německému ministerstvu zahraničí<ref>{{Citace monografie | příjmení = Brügel | jméno = Johann Wolfgang | odkaz na autora = Johann Wolfgang Brügel | titul = Češi a Němci 1918-1938 | vydavatel = [[Academia]] | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 846 | isbn = 80-200-1440-3 | poznámky = Dále jen ''Češi a Němci 1918-1938'' | strany = 337}}</ref>|200}}
 
Henlein původně ve svých projevech (až do roku 1937), zdůrazňoval odstup od [[nacismus|německého národního socialismu]] a ujišťoval o loajalitě k Československému státu a zdůrazňoval uznání myšlenky občanských svobod. V roce [[1934]] tak Henlein v [[Česká Lípa|České Lípě]] pro české agrární noviny ''Večer'' prohlásil, že odsuzuje jak [[pangermanismus]], tak [[panslavismus]] a odsuzuje i [[fašismus]], [[nacismus]] a bezbřehý liberalismus.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sládek | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Sládek (historik) | titul = Němci v Čechách : německá menšina v českých zemích a Československu 1848-1946 | vydavatel = Pragma | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 205 | isbn = 80-7205-901-7 | poznámky = Dále jen ''Němci v Čechách'' | strany = 57}}</ref>