Jíl: Porovnání verzí

'''Jíl''' je usazená [[hornina]] nezpevněná složená z hmoty tvořenoutvořené jílovými [[minerál]]y a dalšími příměsypříměsmi (jiné minerály, úlomky hornin), s velikostí jednotlivých zrn pod 2 μm (50 %). Hornina má různou barvu závislou na obsahu příměsí.

Jíl je tvořen převážně jílovitou hmotou (zrnitostní frakce pod 2 μm), která je zastoupena více jaknež 50%. Je tvořena z jílových minerálů rozdělených do různých skupin JM, kterými jsou například podskupina [[kaolinit]]u, skupina [[smektit]]u, skupina [[vermikulit]]u a dále [[smíševrstevné jílové minerály]] a další. Vyjma jílových minerálů obsahuje jíl častokrát i další složky jako jsou [[slídy]], křemenný prach, dalšímidalší skupinamiskupiny minerálů a organickou hmotu a fluidy. Pokud převažuje v jílovité hornině uhličitan vápenatý, hovoříme o vápenitém jílu, který byl dříve označován jako [[slín]]. Podle původu a složení se dělí na [[kaolinitické jíly]], [[montmorillonitické jíly]] a [[illitové jíly]].

Výskyt jílu je vázán na jejich vznik, který je spojen s [[moře|mořskou]] [[sedimentace|sedimentací]] v rozsáhlých [[abyssální pánev|abyssálních pánvích]], kam se drobné částečky dostávaly pomocí vodních toků. (Samozřejmě se můžeme setkat i s jíly vzniklými na pevnině.). Vzhledem k vázání výskytu jílu na mořské prostředí je jeho hojné zastoupení i na území [[Česko|ČR]], kde vznikl převážně v období [[mezozoikum|druhohor]] až [[čtvrtohory|čtvrtohor]].

Jíly se používají jako ideální těsnicí vrstva v mokrém stavu, jelikož při nasycení [[voda|vodou]] se stávástávají pro další vodu naprosto nepropustnýnepropustnými. JeJíl je vhodný jako podkladypodklad pro [[přehradní hráz|přehrady]], [[hráz (stavba)|hráze]], či podklad pod [[skládka|skládky]]. Dále se používá v cihlářství, jako pojivo hliněných omítek, na dusané podlahy, k výrobě přírodního linolea, v hrnčířství a pro další [[keramika|keramické výrobky]], k čištění vlny a suken a k výrobě žáruvzdorného vybavení.