Maršál Sovětského svazu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, interní odkaz |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 11:
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli Timošenko, Buďonnyj a Vorošilov odstraněni z nejvyššího velení pro neúspěšné řízení bojových operací (Vorošilov po [[Zimní válka|zimní válce]], zbylí dva v průběhu [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]) a Kulik byl dokonce [[Vojenská degradace|degradován]] pro neschopnost. Hodnost maršál Sovětského svazu byla během Velké vlastenecké války udělena celé řadě vojenských [[velitel]]ů, kteří si ji zasloužili svými výkony na bojišti (např. [[Georgij Konstantinovič Žukov]], [[Ivan Stěpanovič Koněv]] a [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij]]). V roce [[1943]] [[Stalin]] povýšil na maršála sám sebe a v roce [[1945]] přidal tutéž hodnost svému šéfovi policie [[Lavrentij Pavlovič Berija|Berijovi]]. K těmto politickým maršálům se později ještě připojil v roce [[1947]] [[Nikolaj Bulganin]].
Po 2. světové válce byl bývalý maršál [[Grigorij Kulik]] popraven během další vlny Stalinových čistek (1950). Po Stalinově smrti jej následoval [[Lavrentij Berija]]
Jako poslední získal tuto hodnost byl [[Dmitrij Jazov]] ([[1990]]), který byl o rok později uvězněn pro svou účast na nepovedeném [[Státní převrat|puči]] proti [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michailu Gorbačovovi]]. Maršál [[Sergej Fjodorovič Achromejev]] spáchal sebevraždu po rozpadu SSSR. Hodnost byla zrušena (ztratila význam) s rozpuštěním Sovětského svazu v říjnu [[1991]]. Za její nástupnickou hodnost je považována hodnost [[maršál Ruské federace]], kterou jako první obdržel pouze [[Igor Sergejev]], ruský [[ministr obrany]] [[1997]]–[[2001]] a bezpečnostní poradce [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]].
Maršály SSSR lze rozdělit do tří hlavních skupin.
* První skupina si svou vysokou reputaci získala během [[Ruská občanská válka|Ruské občanské války]]. Sem patří všichni maršálové povýšení do konce roku 1940 (včetně politického maršála Vorošilova, jehož zásluhy existovaly ve skutečnosti pouze na papíře). Všichni tito velitelé byli s výjimkou Šapošnikova odstraněni z vedoucích postů pro neschopnost a neúspěchy v boji, nebo byli popraveni za Velké čistky. Za alespoň průměrně schopné velitele z nich bývají považováni
* Druhá skupina si hodnost vydobyla během Velké vlastenecké války a její členové zastávali vrcholné velitelské funkce na konci druhé světové války a po ní. Sem patří zejména maršálové Žukov, Vasilijevskij, Koněv, Rokossovskij, Malinovskij, Tolbuchin a Čujkov.
* Třetí skupinu tvoří maršálové, kteří hodnost získali během éry [[Studená válka|Studené války]].
| |||