Doba římská na území Česka: Porovnání verzí

Typickým germánským způsobem nakládání s mrtvými na českém území je [[Kremace|žárový ritus]]. Již od [[plaňanský horizont|plaňanského horizontu]] začala vznikat rozsáhlá pohřebiště ([[Stehelčeves]], [[Dobřichov-Pičhora]], [[Třebusice]], [[Tišice]], [[Lužec nad Vltavou]], [[Opočno (okres Louny)|Opočno u Loun]], [[Pňov]], [[Přešťovice]], [[Kostelec na Hané]]), která začala být zkoumána již v [[19. století]]. Hroby byly jak [[popelnicový hrob|popelnicové]], tak [[jámový hrob|jámové]]. Důležitým archeologickým pramenem se staly [[milodar]]y, které byly do hrobu přiloženy k spáleným ostatkům mrtvého (často samy prošly žárem hranice, a jsou proto nalézány v neúplném či zdeformovaném stavu). Mohlo se jednat o [[Zbraň|zbraně]], bronzové nádoby, [[keramika|keramiku]], [[spona|spony]] (ty jsou důležitou [[chronologie|chronologickou]] pomůckou), kovové součásti opasků, důležitým indikátorem vztahů k ostatním kulturám, resp. římské říši je přítomnost [[import]]ů.