Verze z 4. 4. 2013, 20:55 editovat Addbot (diskuse \| příspěvky) 210 261 editací m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q888765) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 4. 2013, 08:07 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: de; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 3: [[Soubor:Bobbinet structure.jpg\|thumbnail\|150px\|Struktura bobinetu]] Struktura vazby bobinetu je schematicky naznačena na nákresu vpravo: [[osnova (textil)\|Osnovní]] (žluté) [[nit]]i jsou v diagonálním směru obtáčeny nebo kříženy černými (a červenými nitěmi) a tak vzniká [[textilní síť\|síťová struktura]] s otvory různých tvarů. Bobinet může být doplněn třetím systémem nití, které se jako vzorovací výplň zanášejí do vazby nebo se provazují kolmo k osnově (podobně jako [[útek]] ve [[tkanina\|tkanině]]). == Z historického vývoje == Bobinetový stroj vynezl Angličan ''Heathcoat'' na začátku 19. století. Asi o 50 roků později se na bobinetových strojích začalo instalovat také [[žakárové vzorování textilií\|žakárové zařízení]], kterým bylo umožněno bohaté vzorování a až do začátku 20. století pak pocházely prakticky všechny strojně vyráběné [[krajka\|krajky]] z bobinetových strojů. Říkalo se jim také ''leaversové krajky'', podle vynálezce ''Leaverse'', který původní bobinetový Řádek 10: Některé výrobky z bobinetových strojů mohly s mimořádně jemnými přízemi a precizním vypracováním imitovat [[paličkování\|ručně paličkované krajky]] tak, že rozdíly uměli rozpoznat jen velmi zkušení odborníci. Ve 20. století se však v krajkářství začaly stále více uplatňovat [[rašl]]ové pletací stroje, zejména proto, že se na nich dosahovalo více než trojnásobného výkonu při podstatně jednodušší obsluze. Koncem 20. století bylo na celém světě v provozu jen asi 1000 bobinetových strojů, na kterých se vyráběly některé zvláštní druhy krajek, sítě na paruky, na ampliony a pod. (viz ''Denninger''). Poslední známé exempláře od obou typů stroje pocházejí asi z poslední třetiny 20. století, v současné době není známý žádný výrobce těchto zařízení. == Funkce bobinetového stroje == Osnova je vedena (kolmo vzhůru) přes ''řadnici'' a ''vodicí lišty'' k bobinetům. Bobinety (miniaturní cívečky nasazené v plochém člunečku) vykonávají kývavý pohyb mezi jednotlivými osnovními nitěmi. Vodicí lišty posunují probíhající osnovní niti v určitém okamžiku vpravo nebo vlevo tak, že se niti z bobinetové cívky kolem nich mohou obtáčet nebo (část z nich) jen překřížit. Kývavý pohyb všech bobinetů na celém stroji je řízen centrálně, posun osnovních nití se dá rozdělit až do 240 skupin, v závislosti na počtu vodicích lišt, které jsou ovládány jednotlivě [[žakárové vzorování textilií\|žakárovým ústrojím]]. <ref>Funkce bobinetového stroje (anglicky): http://www.cs.arizona.edu/patterns/weaving/books/rv_ll_02.pdf</ref> == Konstrukce stroje == Řádek 22: U původních strojů se udával maximální počet obrátek se 100/min, u novějších provedení není rychlost známá. Jakost, resp. vypracovanost krajky se udává rychlostí odtahu hotové krajky v cm/''rack'' (rack=960 otáček stroje). Jakostní krajky se zpracovávají rychlostí 35-50 cm/rack, levné zboží se vyrábí s 75-100 cm/rack. (viz ''Schöner'' str. 193) [[Střída (textilie)\|Střída vazby]] na krajkových bobinetech může dosáhnou na šířku maximálně asi 20 cm a na výšku je velikost střídy omezena počtem žakárových listů, tj. max. 2000. '''Záclonové stroje''' mohou zhotovovat větší a průhlednější vzory, což se dosahuje zejména tím, osnovní niti jsou vedeny třemi rozdílnými systémy niťových lišt. Stroje se staví až do délky 12 metrů. Vyrábějí se na nich mimo záclon take přikrývky a závěsy. == Příze na bobinetové výrobky == [[Příze]] se zpracovávají skoro výlučně [[skaní\|skané]], pro některé druhy krajek (např. [[valencienská krajka\|valencienské]]) se udávají jemnosti, které u průmyslově vyráběných přízi představují naprostou špičku ([[česaná příze\|česaná bavlna]] '''2,3 [[tex (jednotka)\|tex]]''', 1700 [[zákrut příze\|zákrutů]]/metr). Z používaných materiálů jednoznačně převládá [[bavlna]], příp. ve směsi s [[polyamidová vlákna\|polyamidem]], pro speciální výrobky přicházejí v úvahu take příze z [[přírodní hedvábí\|přírodního hedvábí]] (jemnost cca do 3 tex) a [[filament]]y z [[kovová vlákna\|kovových vláken]] ([[leonská nit\|efekty]] s jemností do 250 tex). Řádek 37: * Loop – bobinet obtáčí jen dvě sousední osnovní niti * Dvouosnovní (''Grundbaumtechnik'') – mezi dvě obtáčené osnovní niti je vložena nit z druhého válu, kterou bobinetová nit jen kříží (jednou shora, jednou zdola) * Flotáž – struktura podobná [[perlinková vazba\|perlinkové vazbě]] tkanin. Osnovní nitě ze dvou válů a bobinetová nit se stáčejí do řetízku, jednotlivé řetízky jsou kolmo provázány osnovní nití z cívky. Vazná nit prochází několika řetízky a vrací se buďto na povrchu vzoru (''Oberfloßtechnik'') nebo je spojena s řetízky v obou směrech (''Mittelfloßtechnik''). * Výplňková (''Rollotechnik'') – bobinetová nit se střídá s osnovní nití z cívky a obě jsou kolmo provazovány dvěma osnovními nitěmi z cívky. == Vazby na záclonovém stroji == Řádek 44: K efektům vazební techniky na tomto stroji patří např.: ''single-tie'', ''double-tie'' a ''double-action'' == Literatura == * Schöner: ''Spitzen, Enzyklopädie der Spitzentechniken'', VEB Fachbuchverlag, Leipzig 1984, 384 stran, Lizenznummer 114-210/89/ 84 LSV 3913, str. 189-224 * Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 82 == Odkazy == Řádek 53: Bobinetové stroje v Asii (2): http://www.brunet-dentelles.com/ == Reference == <references />~~[[de:Bobinet]]~~ [[Kategorie:Textil]]▼ ▲[[Kategorie:Textil]] [[Kategorie:Textilní stroje]]

Bobinet: Porovnání verzí