Řád augustiniánů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 11:
Augustiniánští kanovníci byli nositeli zvnitřněné [[spiritualita|spirituality]] a koncem 14. století vzniklo mezi nimi – za podstatné účastí českých augustiniánů - reformní hnutí [[devotio moderna]] ([[Jan van Ruysbroek]] (†1381), [[Geert Groote]] (†1384), [[Tomáš Kempenský]] (†1471), které významně ovlivnilo celou novověkou zbožnost, zejména reformátora [[Martin Luther|Martina Luthera]] (†1546). K významným augustiniánským kanovníkům patřili také kazatel [[Konrád Waldhauser]] (†1369) kronikář [[Ludolf Zaháňský]] (†1422) nebo humanista [[Erasmus Rotterdamský]] (†1536).
 
== PoustevníciObutí sv. Augustinaaugustiniáni (OSA) ==
AugustiniánštíObutí poustevníciaugustiniáni (''Ordo eremitarum sancti Augustini'', OESA) byljsou žebravý a [[meditace|meditativní řád]], který vznikl roku [[1256]] papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství;, odvozujících svůj původ od původních komunit zakládaných sv. Augustinem. prvníPrvní klášter byl založen roku [[1258]] v lese u porýnského města [[Wesel]]u. První kláštery u nás vznikly v [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|Praze u sv. Tomáše]] (1285), v [[Domažlice|Domažlicích]] (1287) a snad v [[Zaječov]]ě (1262?), dále následovala [[Klášter Bělá pod Bezdězem|Bělá pod Bezdězem]] (1345), [[Brno]] (1350, roku 1783 přestěhován na [[Staré Brno]]), [[Litomyšl]] (před 1356). V pobělohorské době vznikl [[Klášter Česká Lípa|klášter v České Lípě]] (založil jej roku 1627 [[Albrecht z Valdštejna]]<ref name=“Smejkal“>{{Citace monografie
| příjmení = Smejkal
| jméno = Ladislav
Řádek 23:
| isbn = 978-80-86367-65-1
}}</ref>, na [[Bezděz (hrad)|Bezdězu]] (1627) a ve [[Klášter augustiniánů (Vrchlabí)|Vrchlabí]] (1705).<ref name="jedna"/>
 
Ze španělské reformy vznikla roku 1602 přísnější větev [[Bosí augustiniáni|„bosých“ augustiniánů]] (OESA Disc, OAD), jež se rozšířila hlavně v Itálii a ve Francii. V Čechách vznikl první klášter Na Zderaze v [[Praha|Praze]] (1623), dále [[Tábor]] (1640), [[Lnáře]] (1672), [[Havlíčkův Brod]] (1674) a [[Vratěnín]] na Moravě (1687).<ref name="jedna"/> Významnou osobností bosých augustiniánů byl [[Abraham a Santa Clara]].
Mezi významné obuté augustiniány-poustevníky patřil reformátor [[Martin Luther]], brněnský genetik [[Gregor Mendel]] (†1884) a jako augustinián začínal filosof [[Franz Brentano]] (†1917). Mnoho augustiniánských klášterů zaniklo v husitských válkách, zbývající – kromě Lnář a [[Starobrněnský klášter|Starého Brna]] - byly zrušeny za císaře [[Josef II.|Josefa II.]].
 
=== Opatství Staré Brno ===
Řádek 33 ⟶ 31:
 
Význam augustiniánského kláštera jej ochránil před zrušením za reforem císaře [[Josef II.|Josefa II.]], nicméně i tak se jej významně dotkly. Josef totiž nařídil ([[1783]]), aby augustiniáni opustili klášter u sv. Tomáše, který byl využit jako sídlo moravských politických úřadů (místodržitelství). Augustiniáni náhradou dostali budovy zrušeného kláštera cisterciaček Aula Sanctae Mariae na [[Staré Brno|Starém Brně]], který založila královna-vdova [[Eliška Rejčka]] roku [[1323]]. Tento [[Starobrněnský klášter]] (Mendlovo náměstí č. p. 157 č. or. 1a) dosud augustiniánům patří. Papež [[Jan Pavel II.]] udělil [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|kostelu Nanebevzetí Panny Marie]] titul „[[bazilika]] minor“ apoštolským [[breve]] z 6. 10. [[1987]]. Současným opatem je [[Lukáš Evžen Martinec]].
 
== Bosí augustiniáni ==
 
Ze španělské reformy vznikla roku [[1602]] přísnější větev [[Bosí augustiniáni|„bosých“ augustiniánů]] (OESA Disc, OAD), jež se rozšířila hlavně v Itálii a ve Francii. V Čechách vznikl první klášter Na Zderaze v [[Praha|Praze]] (1623), dále [[Tábor]] (1640), [[Lnáře]] (1672), [[Havlíčkův Brod]] (1674) a [[Vratěnín]] na Moravě (1687).<ref name="jedna"/> Významnou osobností bosých augustiniánů byl [[Abraham a Santa Clara]]. Až do 20. století v Čechách přežil [[Psychiatrická léčebna Lnáře|konvent ve Lnářích]], který byl násilně zrušen v roce [[1950]] v rámci [[Akce K]], a nebyl již obnoven.
 
== Odkazy ==