Těsnopis: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie a užívání těsnopisu: rozčlenění, doplnění formulací |
|||
Řádek 26:
== Historie a užívání těsnopisu ==
První dnes známou těsnopisnou soustavu, tzv. [[tironské noty]] (správněji vlastně tironské značky), vytvořil v [[1. století př. n. l.]] Marcus Tullius Tiro, sekretář, otrok (a pozdější propuštěnec) [[Marcus Tullius Cicero|Marca Tullia Cicerona]]. Byla užívána k zápisu jednání římského senátu a později až do [[10. století]] n. l. i v administrativě předních evropských panovnických rodů. Byla však založena v podstatě pouze na [[hieroglyf|hieroglyfickém principu]] (pro nejčastější slova zvláštní, co nejjednodušší znaky). Určité zprávy o neobvyklé rychlosti psaní jsou zachovány i z dřívější doby, není však jasně doloženo, že jde skutečně o těsnopis.
==Moderní doba==
Užívání novodobého těsnopisu je známo od poloviny [[16. století]] pro angličtinu, jeho rozmach nastával obvykle s rozvojem parlamentarismu. Tradičně a dodnes se užívá například při zápisu parlamentních jednání, ale též například k psaní osobních poznámek. ▼
První německý systém strojové stenografie představili [[Wolfgang Groth]] a [[Andreas Olschewski]] na kongresu [[Intersteno]] v Drážďanech v roce [[1989]].▼
==Český těsnopis==
▲Užívání novodobého těsnopisu je známo od poloviny [[16. století]], jeho rozmach nastával obvykle s rozvojem parlamentarismu. Tradičně a dodnes se užívá například při zápisu parlamentních jednání, ale též například k psaní osobních poznámek.
Pro češtinu [[Hynek Jakub Heger]] ve 40. letech [[19. století]] upravil německou těsnopisnou soustavu [[Franz Xaver Gabelsberger|Franze Xavera Gabelsbergera]].
Ministerstvo školství a národní osvěty v červenci [[1920]] vypsalo na původní československou soustavu těsnopisnou konkurs, do nějž bylo přihlášeno 11 návrhů, mj. PhDr. Aloise Herouta a návrh a Ing. Svojmíra Mikulíka. Ministr školství a osvěty rozhodl spojit jejich návrhy do jediné soustavy a následně dne [[23. duben|23. dubna]] [[1921]] výslednou soustavu Herout - Mikulík (soustava H-M) zavést postupně do škol místo dosavadního převodu [[Gabelsbergova soustava|soustavy Gabelsbergovy]], na kterou částečně navazuje. Soustava Herout-Mikulík se po menších úpravách u nás používá dosud.
Český rekord v rychlosti psaní těsnopisem, 200 slov za minutu, vytvořil Mgr. [[Miloš Matula]] v roce [[1957]]. Pro zápis běžné řeči však stačí rychlost 70 slov za minutu; pro záznam rychlejšího přednesu nebo například televizních zpráv 80 – 100 slov za minutu (rychlost psaní běžným písmem bývá okolo 20 – 40 slov za minutu).▼
Možnost psát touto soustavou i v jiných jazycích, vhodná především pro české těsnopisce, je dána převody soustavy H-M na [[Angličtina|angličtinu]], [[Němčina|němčinu]], [[Francouzština|francouzštinu]], [[Španělština|španělštinu]], [[Italština|italštinu]], [[Ruština|ruštinu]] a na některé další jazyky.
V 2. polovině 20, století byly zpracovány návrhy na modernější a ještě vhodnější soustavu českého těsnopisu, ale po zkušenostech se zaváděním systému H-M a velkou náročností přechodu, který trvá cca 10 let, nebyly využity.▼
Česká těsnopisná soustava posloužila také (stejně jako česká úprava německé stenografie Gabelsbergerovy) často jako základ pro těsnopis ostatních slovanských národů vzhledem k jejich podobné hláskové i gramatické stavbě.
V současnosti je těsnopis na určitém ústupu díky rychlému rozvoji techniky (nahrávání, počítačové zpracování textu), těsnopis je však stále nenahraditelný (resp. jeho výhody lze těžko překonat) při psaní vlastních poznámek nebo záznamů, neboť umožňuje zapisované upravovat už během psaní. Je rovněž relativně často využíván jako tajné písmo. Výuka těsnopisu se sice omezila, ale je zachována zejména na některých obchodních akademiích, např. v [[Obchodní akademie, Praha I, Dušní 7|Praze - Dušní]] nebo v [[Obchodní akademie Orlová|Orlové]].▼
▲Český rekord v rychlosti psaní těsnopisem, 200 slov za minutu, vytvořil Mgr. [[Miloš Matula]] v roce [[1957]]. Pro zápis běžné řeči však stačí rychlost 70 slov za minutu; pro záznam rychlejšího přednesu nebo například televizních zpráv 80 – 100 slov za minutu (rychlost psaní běžným písmem bývá okolo 20 – 40 slov za minutu).
▲První německý systém strojové stenografie představili [[Wolfgang Groth]] a [[Andreas Olschewski]] na kongresu [[Intersteno]] v Drážďanech v roce [[1989]].
▲V 2. polovině 20, století byly zpracovány slibné návrhy na modernější a ještě vhodnější soustavu českého těsnopisu, mj. právě M. Matuly, ale po zkušenostech se zaváděním systému H-M a velkou náročností přechodu, který trvá cca 10 let, nebyly využity.
▲V současnosti je těsnopis na určitém ústupu
Pokusy vyvinout pro češtinu strojovou těsnopisnou soustavu
== Institucionální zaštítění ==
| |||